PRŮSMYK VĚTRNÉ HORY (004)
CHUAN XIONG CHA TIAO
Bolesti hlavy a šíje po průvanu nebo z nastydnutí. Čirá rýma, bolesti uší, pocit ucpaného nosu.
Z hlediska tradiční čínské medicíny se v Číně používá u stavů jako
- Bolesti hlavy či šíje po ofouknutí
- Zimomřivost, svalová ztuhlost a bolesti při viróze
- Bolesti či tlak v hlavě při změnách počasí, zvláště před deštěm
Popis dle tradiční čínské medicíny
Používá se pro stavy ofouknutí nebo nachlazení, kdy průvan a chlad zhoršují uvedené příznaky. Nemoc, vhodná pro léčbu touto směsí vzniká ze „špatného povětří“, které napadá oslabený organizmus, do kterého proniká póry v kůži (tolik klasické vysvětlení z doby před tisíci lety). Proto jsme k podobným stavům náchylní zvláště po ofouknutí po zpocení, kdy jsou kožní póry otevřené. Škodlivina – viróza – potom překáží volnému proudění energie v těle a vzniká bolest, ztuhlost, zimomřivost. Onemocnění se typicky projevuje v horní části těla, která je zvláště náchylná pro tyto „jangové“ patologie. Je třeba se ujistit, že ke zmírnění příznaků dochází působením tepla.
Jak užívat dle tradiční čínské medicíny
- 4x denně 15 kuliček.
- Není určen pro děti do 3 let. Děti od 3 do 12 let užívají 4x denně 7 kuliček.
Osvědčené kombinace dle tradiční čínské medicíny
- na rozdíl od směsí YIN QIAO JIE DU (CHLAD RANNÍ MLHY – 002) a SANG JU YIN (KŘEHKOST JARNÍHO KVÍTKU – 003) je v tomto případě vždy přítomná přecitlivělost na chlad, průvan a spíše sklon k zimomřivosti. Rovněž nebývá příliš vysoká teplota nebo není teplota zvýšená vůbec.
- rovněž, pokud nestihneme užít tuto směs v raných stádiích infekce a postupem času se rozvine bolest v krku či kašel a horečka, vezmeme si raději jiné odpovídající směsi – opět viz YIN QIAO JIE DU (CHLAD RANNÍ MLHY – 002) nebo SANG JU YIN (KŘEHKOST JARNÍHO KVÍTKU – 003)
- pro přetrvávající celkovou bolestivost těla (svalů) po chřipce podáváme raději HUO XIANG ZHENG QI (SOUBOJ VĚTRNÝCH DRAKŮ – 101)
- v případě výrazné rýmy lze kombinovat s produktem BI MIN GAN (VYVANUTÍ DRAČÍ JESKYNĚ – 007)
- při výrazných bolestech svalů v šíjové a krční oblasti se směs podává spolu s produktem JIN GU DIE SHANG (HOUŽEVNATOST BAMBUSOVÉHO VÝHONKU – 205)
Soudobý pohled
Značná část osmi bylin, obsažených ve směsi, se vyznačuje ostrou chutí, která v tkáních vyvolá prohřátí, rozhýbání cirkulace a uvolnění spazmů. Toto je základní parketa působení směsi. K těmto ostrým bylinám patří máta, koprníček, notopterygium, schizonepeta, ledebouriela. U posledně jmenované je její působení natolik zřejmé, že její čínský název je FANG FENG – obránce před větrem.
Pro správné užití je tedy zapotřebí se vždy ujistit, že onemocnění spíše reaguje pozitivně na teplo a postižený člověk se vyhýbá pobytu v průvanu či chladném prostředí.
Složení doporučené denní dávky
1,28g – BO HE – Máta jednokališná, nať
0,65g – CHUAN XIONG – Koprníček wallichův, oddenek
0,65g – JING JIE – Schizonepeta tenkolistá, nať
0,32g – QIANG HUO – Notopterygium dřípené, oddenek
0,32g – BAI ZHI – Děhel dahurský, kořen
0,32g – GAN CAO – Lékořice uralská, kořen
0,25g – FANG FENG – Ledebouriela rozkladitá, kořen
0,17g – GAO BEN – Koprníček čínský, oddenek
Ostatní složky: kukuřičný škrob, rýžový škrob, leštící látka: talek
Seznam zdrojů
John K. Chen/Tina John K. Chen/Tina T. Chen Chinese Herbal Formulas and Applications, Pharmacological Effects & Clinica / vydavatel Art of Medicine Press, Inc. / rok 1990 / ISBN: 0-9740635-7-6,978-0-9740635-7-
