Gastroezofageální reflux (GERD): příznaky, příčiny a léčba
Gastroezofageální refluxní nemoc (GERD) vzniká, když se žaludeční obsah opakovaně vrací do jícnu a způsobuje obtěžující příznaky, nejčastěji pálení žáhy a návrat obsahu do úst. Léčba se podle potíží a nálezů opírá o režimová opatření, léky snižující kyselost a u vybraných pacientů další odborné postupy; při varovných příznacích je nutné lékařské vyšetření. Článek vysvětlí také tradiční pohled TCM, který je doplňkový a nenahrazuje standardní diagnostiku ani léčbu.
Co dělat hned
Všímejte si souvislostí: sledujte, zda se obtíže objevují po konkrétních jídlech, večer nebo vleže.
Po jídle si nelehejte: při večerních či nočních obtížích může pomoci ponechat mezi jídlem a ulehnutím alespoň několik hodin.
Upravte polohu při spánku: pokud vás reflux trápí v noci, může pomoci zvýšení horní části těla.
Nepřehlížejte varovné příznaky: bolest na hrudi, potíže nebo bolest při polykání, krvácení, opakované zvracení či nevysvětlené hubnutí jsou důvodem k lékařskému vyšetření.
Řešte přetrvávající potíže: pokud se obtíže opakují nebo nestačí běžná režimová opatření či volně prodejné přípravky, je vhodné probrat další postup s lékařem.
Gastroezofageální reflux znamená zpětný návrat žaludečního obsahu do jícnu. Občasný reflux se může objevit i u jinak zdravého člověka a sám o sobě ještě neznamená nemoc. O gastroezofageální refluxní nemoci neboli GERD se mluví tehdy, když reflux opakovaně vyvolává obtěžující příznaky nebo vede ke komplikacím.
Důležitou roli má přechod mezi jícnem a žaludkem. Za běžných okolností pomáhá bránit návratu žaludečního obsahu dolní jícnový svěrač spolu s dalšími anatomickými mechanismy. Pokud tato bariéra nefunguje dostatečně nebo se svěrač uvolňuje v nevhodnou dobu, může se obsah žaludku vracet vzhůru do jícnu.
Přechod mezi jícnem a žaludkem je součástí anatomické bariéry, která za běžných okolností pomáhá omezovat návrat žaludečního obsahu.
GERD bez ezofagitidy (NERD)
U části lidí se refluxní nemoc projevuje typickými obtížemi, ale endoskopie neukáže viditelné eroze jícnu. Tento stav se označuje jako neerozivní refluxní nemoc (NERD). Normální nález při endoskopii sám o sobě reflux nevylučuje; pokud je diagnóza nejasná, může lékař podle situace volit další objektivní vyšetření.
GERD a pálení žáhy nejsou totéž. Pálení žáhy je jedním z typických projevů refluxu, ale GERD se může projevovat i jinak a samotné pálení žáhy nemusí vždy znamenat refluxní nemoc. Podrobnější rozbor tohoto konkrétního příznaku proto patří na samostatnou stránku.
Příznaky a projevy gastroezofageálního refluxu
Nejtypičtějšími projevy GERD jsou pálení za hrudní kostí a regurgitace – tedy samovolný návrat žaludečního obsahu směrem do krku nebo úst, někdy s kyselou či hořkou chutí. Obtíže se mohou zhoršovat po jídle nebo vleže, ale jejich intenzita a kombinace se mezi lidmi liší. Někteří lidé s GERD navíc typické pálení žáhy vůbec nemají.
Mezi další možné projevy patří například nevolnost, obtížné nebo bolestivé polykání či bolest na hrudi. Samotné příznaky ale nemusí spolehlivě určit, že jde právě o reflux, protože podobné obtíže mohou mít i jinou příčinu. To je důležité zejména u bolesti na hrudi, která může být k nerozeznání od bolesti srdečního původu.
Bolest a méně typické projevy
Při refluxu bývá bolest nebo pálení nejčastěji pociťováno za hrudní kostí, někdy s postupem směrem vzhůru ke krku. Bolest zad sama o sobě není pro GERD specifická, a pokud je výrazná, nová nebo se objevuje spolu s bolestí na hrudi, neměla by se automaticky přičítat refluxu.
S GERD mohou být spojovány také chronický kašel, chrapot, časté odkašlávání nebo jiné obtíže v oblasti krku. U těchto takzvaných mimojícnových projevů je však souvislost obtížnější prokázat a odborná doporučení zdůrazňují potřebu zvažovat i jiné příčiny. Říhání, nadýmání nebo škytavka se mohou objevit současně s trávicími obtížemi, ale nejsou samy o sobě spolehlivým znakem GERD.
Potíže s polykáním, bolestivé polykání, krvácení do trávicího traktu, přetrvávající zvracení nebo nevysvětlené hubnutí už nepatří k příznakům, které je vhodné pouze sledovat doma; jejich význam rozebereme podrobněji v části „Kdy vyhledat lékaře“.
Příčiny a rizikové faktory refluxu
GERD obvykle nevzniká kvůli jediné příčině. Základem je narušení bariéry mezi žaludkem a jícnem, takže se žaludeční obsah dostává vzhůru častěji nebo ve větším množství, než dokáže jícen běžně zvládnout.
Proč se žaludeční obsah vrací do jícnu
Významnou roli má dolní jícnový svěrač. Tento svalový mechanismus se normálně otevírá při polykání a poté se opět uzavírá. K refluxu může přispívat jeho oslabení nebo nevhodné přechodné uvolňování, při němž se žaludeční obsah dostane zpět do jícnu.
Riziko může zvyšovat také hiátová kýla, při níž se část žaludku posouvá otvorem v bránici směrem do hrudníku. Tím se mohou změnit anatomické poměry v oblasti přechodu mezi jícnem a žaludkem. Hiátová kýla ale automaticky neznamená, že člověk bude mít GERD.
Co zvyšuje riziko GERD
K faktorům spojeným s vyšší pravděpodobností refluxních obtíží patří zejména:
nadváha a obezita: vyšší tlak v dutině břišní může usnadňovat návrat žaludečního obsahu do jícnu,
těhotenství: k refluxu mohou přispívat hormonální změny i rostoucí tlak v dutině břišní,
kouření: může nepříznivě ovlivňovat ochranné mechanismy proti refluxu,
hiátová kýla: může oslabovat funkci přechodu mezi jícnem a žaludkem,
některé léky: určité přípravky mohou reflux vyvolat nebo zhoršit jeho projevy.
Pokud se potíže objevily po nasazení nového léku, je vhodné zmínit tuto souvislost lékaři nebo lékárníkovi. Předepsanou léčbu ale nevysazujte svévolně pouze kvůli podezření na souvislost s refluxem.
Stres a reflux
Stres není jednoduchá přímá příčina GERD. U některých lidí však psychická zátěž souvisí s výraznějším vnímáním refluxních příznaků; experimentální studie ukázaly, že subjektivní obtíže se při stresu mohou zhoršit i bez zvýšení objektivně měřeného refluxu. Pokud se potíže zřetelně mění se stresem, může mít smysl pracovat také se spánkem, odpočinkem a zvládáním zátěže, ale nové nebo varovné příznaky se nemají automaticky vysvětlovat psychikou.
Jídlo a nápoje představují trochu jinou otázku. Některé mohou u konkrétního člověka zhoršovat příznaky, ale není vhodné z každé potraviny, po které se objeví pálení žáhy, automaticky dělat „příčinu GERD“. Praktické souvislosti stravy proto rozebereme samostatně v následující části.
Strava při gastroezofageálním refluxu
Při GERD není nutná jedna univerzální „refluxní dieta“. Vhodnější je sledovat, která jídla a nápoje zhoršují právě vaše obtíže, a podle toho jídelníček upravit. Odborná doporučení upozorňují, že důkazy pro plošné vyřazování všech tradičně uváděných „rizikových“ potravin jsou omezené.
Prakticky může pomoci:
nejezte těsně před spaním: při nočním refluxu je vhodné ponechat mezi posledním jídlem a ulehnutím přibližně 2-3 hodiny,
všímejte si velikosti porcí: velká a velmi tučná jídla mohou u některých lidí obtíže zhoršovat,
omezujte skutečné spouštěče: často se zmiňují například tučná či kořeněná jídla, čokoláda, máta, káva, alkohol, citrusy nebo rajčata, není však nutné je automaticky vyřadit všechny,
veďte si krátký záznam: pokud si nejste jistí, může několik týdnů pomoci sledovat jídlo, čas obtíží a jejich intenzitu.
Krátký záznam může pomoci hledat osobní souvislosti mezi jídlem, časem a obtížemi.
Zásadní je vyhnout se zbytečně restriktivnímu jídelníčku. Mléko, kefír, banán, paprika ani jiná jednotlivá potravina nejsou univerzálně „dobré“ nebo „zakázané“ při refluxu. Rozhodující je individuální tolerance; například tučnější mléčné výrobky mohou někomu vadit spíše kvůli vyššímu obsahu tuku než proto, že jde o mléčný výrobek jako takový. NIDDK proto doporučuje omezovat především ty potraviny a nápoje, u kterých člověk skutečně pozoruje zhoršení příznaků.
Stejně tak není u běžného GERD automaticky nutná bezlepková nebo nízko-FODMAP dieta. Takto výrazné omezení má smysl především tehdy, pokud pro něj existuje jiný konkrétní zdravotní důvod a jídelníček je možné sestavit tak, aby zůstal nutričně vyvážený.
U lidí s nadváhou nebo obezitou může součástí dlouhodobé péče být také postupné snížení tělesné hmotnosti. To není „dieta na reflux“ v úzkém smyslu, ale opatření, pro které mají současná doporučení podstatně lepší oporu než pro plošné zakazování jednotlivých potravin.
Jak se gastroezofageální reflux léčí
Léčba GERD má za cíl zmírnit obtíže, zahojit případné poškození jícnu a omezit riziko komplikací. Konkrétní postup závisí na četnosti a závažnosti příznaků, případném zánětu jícnu, dalších onemocněních i na tom, jak člověk reaguje na dosavadní léčbu.
Základem bývá kombinace vhodných režimových opatření a léků. U části lidí postačí úprava návyků a krátkodobá symptomatická pomoc, zatímco opakované nebo výraznější obtíže mohou vyžadovat pravidelnou léčbu vedenou lékařem.
Léky proti refluxním obtížím
Používá se několik skupin přípravků:
Antacida: neutralizují již přítomnou žaludeční kyselinu a mohou krátkodobě ulevit od mírného pálení žáhy. Nejsou však řešením pro časté nebo závažné obtíže.
Blokátory H2 receptorů: snižují tvorbu žaludeční kyseliny. U některých lidí mohou pomoci s refluxními příznaky, při hojení poškozeného jícnu jsou ale zpravidla méně účinné než inhibitory protonové pumpy.
Inhibitory protonové pumpy (PPI): patří k hlavním lékům používaným při GERD. Výrazně tlumí tvorbu žaludeční kyseliny a jsou účinné také při hojení refluxního zánětu jícnu.
PPI jsou obecně považovány za účinné a při správné indikaci za bezpečné léky. Pokud je potřeba jejich dlouhodobé užívání, má smysl s lékařem průběžně hodnotit, zda léčba zůstává potřebná a odpovídá konkrétní situaci. Předepsané léky nevysazujte ani neměňte svévolně kvůli obavám z možných nežádoucích účinků.
Pokud se obtíže navzdory léčbě nezlepšují, není správným řešením pouze opakovaně přidávat další přípravky. Lékař může nejprve ověřit, zda jsou příznaky skutečně způsobeny refluxem a zda není přítomna jiná příčina.
Pokud se obtíže navzdory léčbě nezlepšují, je vhodné s lékařem znovu posoudit příčinu i dosavadní postup.
Kdy se zvažuje zákrok
Operace nebo endoskopické antirefluxní výkony nejsou běžnou první volbou. Mohou připadat v úvahu u vybraných pacientů s objektivně potvrzeným GERD, například pokud přetrvávají významné obtíže, existuje vhodný anatomický nález nebo je z jiného důvodu žádoucí dlouhodobé řešení refluxu.
Nejznámějším chirurgickým postupem je fundoplikace, při níž se posiluje bariéra mezi žaludkem a jícnem. Existují i další chirurgické a endoskopické metody, jejichž vhodnost se posuzuje individuálně. Před takovým zákrokem je důležité spolehlivě potvrdit, že právě reflux je příčinou obtíží, protože invazivní léčba má vlastní rizika a není vhodná pro každého.
Gastroezofageální reflux pohledem tradiční čínské medicíny (TCM)
Tradiční čínská medicína nepřevádí diagnózu GERD na jeden univerzální „TCM problém“. Stejné pálení, regurgitace nebo tlak v nadbřišku mohou být v tradičním rámci vykládány rozdílně podle jejich charakteru, vztahu k jídlu a stresu, celkového trávení a dalších souvislostí. Tento pohled je doplňkový a nenahrazuje vyšetření ani standardní léčbu refluxní nemoci.
Jak TCM vysvětluje obtíže
Jedním ze základních tradičních principů je, že čchi žaludku má za normálních okolností směřovat dolů. Pokud se v tradiční terminologii její směr obrací vzhůru, může se tento obraz spojovat s říháním, návratem obsahu, nevolností nebo pálením. Jde o tradiční způsob popisu souboru příznaků, nikoli o prokázaný biomedicínský mechanismus refluxu.
Při posuzování se proto nehodnotí jen samotné pálení žáhy. V úvahu může vstupovat vztah obtíží k jídlu, jejich zhoršení při psychickém napětí, pocit plnosti, charakter stolice, spánek a další projevy. Pojmy jako „játra“, „slezina“ nebo „žaludek“ mají v TCM širší funkční význam a nelze je ztotožňovat s onemocněním stejnojmenných orgánů v západní medicíně.
Možné vzorce nerovnováhy
Odborné TCM zdroje popisují u refluxních obtíží více možných vzorců. Jejich názvy a přesné členění se mohou mezi odbornými systémy lišit a nelze je určit podle jediného příznaku.
Stagnace s horkostí v oblasti jater a žaludku: tradiční obraz spojovaný například s výraznějším pálením, kyselou regurgitací a obtížemi, které mohou souviset s psychickým napětím či podrážděností. „Horkost“ zde označuje TCM kategorii, nikoli zvýšenou tělesnou teplotu.
Stagnace čchi s hlenovou blokádou: může být v tradičním hodnocení zvažována tam, kde se k refluxním obtížím přidává pocit sevření nebo překážky v krku či na hrudi. „Hlen“ v tomto názvu není automaticky skutečný hlen v dýchacích cestách.
Oslabení středu s protisměrným tokem čchi: tento vzorec představuje odlišný, spíše nedostatkový tradiční obraz, v němž se hodnotí reflux spolu s projevy oslabeného trávení, například pocitem plnosti, únavou nebo horší tolerancí některých jídel.
Tyto vzorce jsou tradiční diagnostické kategorie, nikoli podtypy GERD potvrzované gastroskopií, pH-metrií nebo laboratorním testem. Jeden člověk navíc nemusí dlouhodobě odpovídat pouze jednomu z nich.
Jak se volí podpůrný přístup v TCM
Podpůrný postup se v TCM odvozuje od celkového obrazu, nikoli pouze od západní diagnózy. Podle individuálního posouzení může tradiční praxe pracovat například s dietetikou, úpravou rytmu jídla a odpočinku nebo odborně vedenou akupunkturou. Výběr má současně respektovat standardní léčbu a skutečnost, že podobné příznaky mohou mít i jinou příčinu než reflux.
U člověka, jehož obtíže se objevují především po velkých jídlech, může být praktický kontext jiný než u člověka, u něhož se symptomy výrazně mění se stresem nebo jsou doprovázeny dalšími zažívacími obtížemi. To je také důvod, proč se TCM vzorec nemá určovat vlastní sebediagnostikou podle jednoho seznamu příznaků.
V TCM se tradiční obraz posuzuje v širším kontextu jídla, zátěže, trávení a dalších projevů; nejde o biomedicínskou diagnózu GERD.
Čínské byliny a vitální houby: Čínské bylinné směsi se v tradiční praxi vybírají podle individuálního TCM obrazu, celkového zdravotního stavu a současně užívaných léků, nikoli jednoduše podle hesla „bylinky na reflux“. Vitální (medicinální) houby nejsou automatickou ani nezbytnou součástí podpory GERD a pro reflux nelze bez dostatečné odborné opory doporučit jednu konkrétní houbu pro každého. U bylinných přípravků i houbových doplňků je nutné zohlednit možné nežádoucí účinky, kvalitu přípravku a interakce s léky. Jejich užívání nemá vést k vysazení předepsané léčby ani k odkládání vyšetření při přetrvávajících či varovných obtížích.
Domácí opatření mohou pomoci omezit četnost a intenzitu refluxních obtíží, ale nenahrazují diagnostiku ani léčbu GERD. Největší smysl mají změny přizpůsobené tomu, kdy se vaše příznaky objevují – například po jídle, při předklonu nebo v noci.
Prakticky bývá užitečné nejíst těsně před ulehnutím, po jídle zůstávat vzpřímeně a vyhýbat se zbytečně velkým porcím. Pokud máte nadváhu nebo obezitu, může ke zmírnění obtíží přispět postupné snížení tělesné hmotnosti. Při kouření je vhodné počítat i s jeho možným vlivem na reflux.
Poloha při spánku a noční reflux
Pokud vás reflux budí v noci nebo se objevuje hlavně vleže, může pomoci zvýšení horní části trupu. Praktické je použít klínovou podložku nebo upravit sklon lůžka tak, aby nebyla zvednutá pouze hlava, ale také horní část těla. Pouhé přidání několika měkkých polštářů nemusí zajistit stabilní sklon a může vést spíše k nepohodlné poloze.
Při nočních obtížích může být výhodnější také spánek na levém boku než na pravém. Současně je vhodné nechat mezi posledním větším jídlem a ulehnutím přibližně tři hodiny. Není však nutné zavádět všechna opatření najednou – užitečnější je sledovat, která z nich mají ve vašem případě skutečný efekt.
Při nočních obtížích může pomoci zvýšení horní části trupu; článek zmiňuje také spánek na levém boku.
Dýchání, cvičení a pohyb
Pravidelný přiměřený pohyb je součástí zdravého režimu, ale intenzivní cvičení s výrazným zvýšením tlaku v břiše může u některých lidí reflux přechodně zhoršovat, zvláště krátce po jídle. Pokud při určitém pohybu opakovaně cítíte pálení nebo regurgitaci, je rozumné upravit načasování, intenzitu nebo typ aktivity.
Zkoumá se také brániční dýchání. Současné studie naznačují možnost mírného zlepšení refluxních příznaků u části pacientů, výsledky jsou však značně různorodé a zatím nestačí k tomu, aby šlo o univerzálně doporučenou léčbu GERD. Pokud chcete dechový trénink využít cíleně, může být vhodnější naučit se správnou techniku s fyzioterapeutem než pouze napodobovat obecné „cviky na reflux“ z internetu.
Brániční dýchání se zkoumá jako doplňkový postup; cílenou techniku lze nacvičit s fyzioterapeutem.
Fyzioterapie může být doplňkem péče zejména tehdy, pokud se řeší dechový stereotyp, práce bránice nebo současné pohybové obtíže. Neměla by ale nahrazovat standardní léčbu ani být důvodem k odložení vyšetření při přetrvávajících příznacích.
Domácí rady a jejich limity
U takzvaných babských rad na reflux je důležité odlišit krátkodobý subjektivní pocit úlevy od léčby refluxní nemoci. Pro řadu populárních postupů, například pití jablečného octa, není k dispozici spolehlivý důkaz, že by GERD léčily.
Opatrnost je vhodná také u jedlé sody. Hydrogenuhličitan sodný skutečně funguje jako antacidum, není však bez rizika a obsahuje významné množství sodíku; může také ovlivňovat užívání dalších léků. Neměl by se proto používat dlouhodobě nebo ve větším množství jako improvizovaná domácí léčba.
Podobně platí, že čaj, mléko nebo určitá potravina mohou někomu subjektivně vyhovovat a jinému obtíže zhoršit. Místo hledání jednoho univerzálního prostředku je praktičtější sledovat vlastní spouštěče, držet se ověřených režimových opatření a při opakovaných potížích řešit příčinu a léčbu s lékařem.
Prevence refluxních obtíží
Refluxu nelze vždy úplně zabránit, ale některá opatření mohou snížit pravděpodobnost nebo četnost obtíží. Smyslem prevence není dodržovat dlouhý seznam zákazů, ale omezit faktory, které jsou ve vašem případě skutečně významné.
Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost: při nadváze nebo obezitě může její postupné snížení refluxní příznaky zmírnit.
Nekuřte: kouření může zhoršovat mechanismy, které brání návratu žaludečního obsahu do jícnu.
Nejezte těsně před ulehnutím: při večerních a nočních obtížích je vhodné ponechat mezi jídlem a spaním přibližně 2-3 hodiny.
Poznejte vlastní spouštěče: není nutné preventivně vyřadit kávu, čokoládu, rajčata, kořeněná jídla nebo jiné často zmiňované potraviny, pokud vám prokazatelně nevadí.
Řešte opakované obtíže včas: dlouhodobé spoléhání jen na krátkodobou úlevu může zakrýt potřebu přesnější diagnostiky nebo úpravy léčby.
Pokud máte potvrzenou GERD a užíváte předepsanou léčbu, součástí prevence návratu obtíží je také její správné užívání podle doporučení lékaře. Léky není vhodné svévolně vysazovat nebo měnit, zejména pokud byl zjištěn zánět jícnu nebo jiná komplikace.
Preventivní opatření zároveň neposkytují záruku, že se reflux nevrátí. GERD vzniká působením více faktorů a u některých lidí je dlouhodobá kontrola obtíží možná až kombinací režimových změn a odborně vedené léčby.
Kdy vyhledat lékaře
Opakované pálení žáhy není nutné řešit pokaždé akutně, ale časté, zhoršující se nebo přetrvávající obtíže je vhodné probrat s lékařem. Vyšetření je namístě také tehdy, pokud režimová opatření a běžně dostupné přípravky nepřinášejí dostatečnou úlevu nebo je potřebujete používat opakovaně.
Co nejdříve vyhledejte lékaře při:
potížích nebo bolesti při polykání,
opakovaném či přetrvávajícím zvracení,
nevysvětleném úbytku hmotnosti nebo nechutenství,
zvracení krve či obsahu připomínajícího kávovou sedlinu,
krvi ve stolici nebo černé, dehtovité stolici.
Tyto projevy nemusí znamenat komplikaci GERD, ale mohou upozorňovat na jiný nebo závažnější problém a nejsou vhodné k dlouhodobému řešení pouze domácími prostředky.
Bolest na hrudi nepřičítejte automaticky refluxu
Pálení žáhy a srdeční obtíže se mohou projevovat podobně. Nová nebo nevysvětlitelná bolest či tlak na hrudi vyžadují obezřetnost, zejména pokud jsou spojeny s dušností, studeným potem, závratí, nevolností nebo bolestí vystřelující do paže, zad, krku či čelisti.
V takové situaci nečekejte, zda pomůže lék na pálení žáhy, ale vyhledejte neodkladnou zdravotní pomoc. Ani skutečnost, že jste reflux měli už dříve, sama o sobě nevylučuje srdeční příčinu nové bolesti na hrudi.
Často kladené otázky (FAQ)
Jak dlouho se léčí gastroezofageální reflux?
Délka léčby je individuální. U typických příznaků bez varovných známek doporučení ACG často používá jako úvodní zkoušku léčby inhibitory protonové pumpy osm týdnů, ale nejde o univerzální dobu „vyléčení“. Další postup závisí na odpovědi na léčbu, případném poškození jícnu a návratu obtíží; u části lidí je GERD dlouhodobý nebo se opakuje.
Co dělat s refluxem v těhotenství?
Začněte především režimovými opatřeními: menšími jídly, nejíst krátce před spaním a podle potřeby upravit polohu při odpočinku. Pokud to nestačí, některá antacida či algináty lze v těhotenství použít, ale vhodný přípravek je dobré vybrat s lékárníkem nebo lékařem; předepsané léky nevysazujte bez konzultace. Při potížích s polykáním, krvácení, výrazném zvracení nebo jiných varovných příznacích je potřeba lékařské posouzení.
Je při GERD nutné držet přísnou dietu?
Ne, plošně omezující dieta obvykle není nutná. Vhodnější je sledovat vlastní spouštěče a omezovat hlavně ty potraviny a nápoje, po kterých se vaše obtíže skutečně zhoršují. Zbytečně restriktivní jídelníček může být obtížně udržitelný a bez jiného zdravotního důvodu nemusí přinést další užitek.
Je GERD způsoben jen nadbytkem žaludeční kyseliny?
Ne. Podstatou GERD je především návrat žaludečního obsahu do jícnu při nedostatečné antirefluxní bariéře; kyselina může jícen dráždit, ale samotná „překyselenost žaludku“ nevysvětluje všechny případy. Proto se péče neomezuje jen na léky snižující tvorbu kyseliny.
Může mít GERD i člověk s normální hmotností?
Ano. Nadváha a obezita patří mezi rizikové faktory, ale nejsou podmínkou vzniku GERD. Refluxní nemoc může souviset také s funkcí dolního jícnového svěrače, hiátovou kýlou a dalšími faktory, takže přetrvávající obtíže má smysl řešit bez ohledu na tělesnou hmotnost.
Lékař a terapeut tradiční čínské medicíny, odborník na vitální houby a bylinnou terapii. MUDr. Martin Dvořák se více než 15 let věnuje propojení klasické medicíny se systémem tradiční čínské medicíny (TČM). Vystudoval lékařskou fakultu a po několika letech klinické praxe objevil sílu, která mu změnila pohled na zdraví a léčbu – svět vitálních hub, čínských bylin a tisícileté moudrosti východní medicíny. Jeho odborností jsou vitální houby, jejichž účinky dlouhodobě studuje a klinicky ověřuje, a čínská bylinná terapie, kterou využívá k cílené harmonizaci organismu v různých fázích onemocnění. V terapii uplatňuje individuální přístup založený na celostním pohledu na člověka – propojení těla, mysli a životního stylu. Jeho přístup spojuje hluboký respekt k tradičním systémům léčení s moderním medicínským vzděláním.
Abychom poskytli co nejlepší služby, používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení, technologie jako jsou soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
