Deprese
Deprese je charakterizována trvalými pocity smutku, beznaděje a ztráty zájmu o život. Může ji vyvolat řada faktorů: nějaká stresující životní událost, jako je například úmrtí, fyzická nemoc nebo problémy duševního zdraví, hormonální změny po porodu (postnatální deprese), určité léky, nebo zneužívání alkoholu nebo drog.
U některých lidí se deprese dostavuje pouze v zimních měsících, což je stav známý jako sezónní afektivní porucha (SAD). Deprese se může také objevovat v rodinné anamnéze. Deprese může způsobovat širokou škálu příznaků lišících se závažností případ od případu. Mezi běžné příznaky patří pocit smutku, ztráta zájmu a potěšení z práce a volnočasových aktivit, málo energie, úzkost, podrážděnost a nízká sebeúcta. K dalším příznakům patří špatná koncentrace, problémy se spánkem, úbytek na váze či zvýšení hmotnosti, pokles libida, ztráta naděje a víry v budoucnost.
Přírodní léčba deprese, léčivé houby a bylinné směsi čínské medicíny
Co užívat
+ přidat jednu z následujících tinktur
eventelně
Dávkování a doba užívání
Uvedenou kombinaci užívejte alespoň 3 měsíce
MyStress 2-0-2 až 3-0-3 kapsle denně
- MyStress užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo jedna hodina po něm
- pokud užíváte houby společně s tinkturami, tak nejdříve užít tinkturu a v odstupu cca 15 minut léčivou houbu
- při dlouhodobém užívání udělat po 3 měsících 1 týden pauzu
- pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu
KLIDNÁ HLADINA nebo POKOJNÁ KOMNATA nebo PŮLNOČNÍ KLID nebo MOŘE VZDECHŮ
- před použitím vždy tinkturu protřepat, mírné zakalení je normální
- denní dávka je 1 kapka na 1 kg tělesné hmotnosti, denní dávku rozdělit na dvě části – ráno a večer, tzn. pokud vážíte například 60 kg, tak si dáte 30 kapek ráno a 30 kapek večer
- tinktury užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo jedna hodina po něm
- tinkturu je možné zalít trochou vroucí vody a tím dojde k odpaření se alkoholu, tento postup je vhodný pro děti nebo řidiče
- při dlouhodobém užívání je vhodné udělat asi po 3 měsících 1 týden pauzu
- pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu
MUDr. Martin Dvořák
Datum: 3.8.2021
O Depresi
Deprese může přijít v každém věku, nejčastěji ale začíná mezi 30. – 40. rokem. Ženy jsou postižené častěji než muži.
Zvýšené riziko sebevražd (suicidalita) je velkým problémem onemocnění.
Vlastní příčinou nemoci na fyzické úrovni je změna metabolismu mediátorů v mozku. Snižuje se především hladina serotoninu (tzv. hormon “štěstí”).
Hlavní příznaky
Psychické:
Ztráta zájmů, apatie, ztráta motivace
Neschopnost mít radost z věcí, které ji jinak přinášely
Ztráta libida
Pocit vnitřní prázdnoty
Nedostatek energie
Poruchy koncentrace
Přemítání
Ráno bývají obtíže horší než večer
Sebeobviňování, ztráta sebeúcty a pocitu vlastní hodnoty, beznaděj
Sebevražedné myšlenky a pokusy
Fyzické:
Ztráta chuti k jídlu, nedostatečný přísun tekutin, hubnutí
Poruchy spánku, především v druhé polovině noci, časné buzení, někdy ale naopak výrazná spavost
Zvýšené svalové napětí, v extrémním případě až neschopnost se pohnout
U mnohých nemocných stavy velké nervozity
Pocity tíhy, tlaku a indiferentní bolesti
Poruchy zažívacího traktu
K diagnóze deprese musí příznaky trvat aspoň dva týdny. Bez léčby trvá depresivní epizoda průměrně šest měsíců.
U 50 % pacientů, kteří dosáhli remise, tzn. ústupu obtíží, dochází k relapsu či rekurenci do dvou let, do šesti let je to dokonce u 90 % nemocných. U 10 – 20% pacientů probíhá onemocnění chronicky, tzn., že obtíže trvají dva roky a déle. 10 – 15 % pacientů v depresi spáchá sebevraždu. Vždy je proto nutno pátrat po suicidálních myšlenkách a v pozitivním případě pacienta okamžitě odeslat k psychiatrovi.
Tzv. larvovaná deprese je stav, při kterém pacienti trpí tělesnými příznaky (bolesti hlavy, břicha, kolapsové stavy aj.). Psychické obtíže přitom nejsou v popředí. Tyto tělesné stesky pak často vedou ke stanovení nesprávné diagnózy.
Příčiny depresí
Genetické faktory. Pacienti, jejichž blízký příbuzný trpí depresí, onemocní třikrát častěji než běžná populace. Příčinou je geneticky podmíněná porucha metabolismu transmiterů.
Psychosociální faktory. Rizikovými jsou osamělost, perfekcionismus, nejistota, přílišné nároky aj.
Spouštěčem mohou být negativní události, jako např. ztráta zaměstnání, úmrtí blízké osoby atd. Zvlášť nebezpečné je nakupení takových faktorů v krátké době, kdy člověk neměl čas se přes jednu událost dostatečně přenést, než přišla následující.
V uvedených případech mluvíme také o tzv. reaktivní depresi. Pacient splňuje diagnostická kritéria deprese, její příčina je ale zjevná. Suicidalita je u reaktivní deprese stejná jako u jiných, recidivy jsou ale obvykle méně časté.
Deprese provázejí také jiná onemocnění, např. Parkinsonovu a Alzheimerovu chorobu, některé endokrinopatie aj.
Terapie deprese
Pacienti se hospitalizují:
při riziku suicidality
u těžkých příznaků deprese
při zhoršování stavu během ambulantní léčby
při nepříznivých podmínkách pacientova okolí (např. partnerský konflikt)
není-li pacient schopný se sám o sebe postarat
Terapeutické metody
Antidepresiva, viz výše. Účinek léků se dostaví až po několika týdnech terapie.
Psychoterapie
Spánková deprivace, tj. omezení doby spánku. Může být totální, kdy je pacient vzhůru kolem 40 hodin nepřerušené, nebo parciální, kdy se pacientovi povoluje spát např. mezi 22.00 a 2.00 hodinou. Účinek bývá velmi rychlý, ale krátký. Příznaky deprese se často vracejí už po první prospané noci. Přesto ale metoda přinese aspoň dočasně velkou úlevu každému druhému pacientovi. Provádí se paralelně s dalšími terapeutickými metodami.
Elektrokonvulzivní léčba, známá také jako „elektrošoky.“ Používá se u pacientů s těžkými, na terapii rezistentními depresemi. Při elektrokonvulzivní léčbě projde pacientovým mozkem krátký puls elektrického proudu, který vyvolá epileptický záchvat. Během něj dojde k neurochemickým změnám na nervových buňkách, které pacienta „vytrhnou“ z těžké deprese či psychózy. Terapie se provádí v 8 – 12 sezeních s odstupem 2-3 dnů, v celkové narkóze a medikamentózně navozené svalové relaxaci. Tím se zabrání eventuálním zlomeninám kostí, které při silných svalových záškubech hrozí. Úspěšnost se pohybuje mezi 50 – 75 %. Při této terapii nedochází ke změnám osobnosti, častá bývá lehká porucha paměti, která se upraví během několika týdnů. K nevratnému poškození mozku dochází v 10 případech z milionu.
Rady pacientům
Pacient potřebuje profesionální péči psychiatra a psychologa. Mnozí z nich pro obavu z předsudků s návštěvou těchto odborníků čekají. Je třeba jim vysvětlit, že takovou pomoc potřebují a není na tom nic špatného.
Denní aktivity. Pacient by neměl přes den spát ani si lehat. Těchto zásad by se měl striktně držet.
Přístup příbuzných. Pro blízké pacientů znamená onemocnění velkou zátěž. Podle studií potřebuje v průběhu času 40% z nich psychologickou podporu. Je několik možností, jak mohou nemocnému pomoci: tolerancí, respektováním, důvěrou, laskavostí, empatií.
Přijetím faktu, že deprese není lenost, ale nemoc, a podporou v léčbě.
Vyhýbání se kritizování, monitorování, výtkám a „povzbudivým“ výrokům jako: „Vzchop se! Bojuj! Když se chce, tak to jde! Nebuď líný! Nedělej se! Nejsi nemocný, jsi sobec, zamysli se nad sebou!“ Takové postoje nemocnému ubližují, protože vedou k dalším sebevýčitkám. Těch má přitom v sobě i bez podobných rad víc než dost.
Nabízením aktivit, místo nucení k nim. Když nemocný odmítne, akceptováním jeho rozhodnutí beze zloby.
Nepodceňováním slov nemocného o sebevraždě.
Deprese pohledem čínské medicíny, přírodní léčba, léčivé houby a bylinky
Pokud potřebujete nalézt řešení dalších zdravotních problémů přejděte na stránku Vyhledávání podle potíží.
