Kategorie

Byliny

Kategorie

Léčivé byliny, které pomáhají už tisíce let

Věděli jste, že bylinná medicína patří společně s akupunkturou k hlavním pilířům tradiční čínské medicíny? Čínský lékopis neboli herbář léčivých rostlin uvádí na 6 000 různých léčivých látek, u kterých jsou popsány jejich vlastnosti a disharmonie. V dnešní době se běžně používá okolo 300 léčivých bylin. Tradiční čínská medicína využívá bylinky k posílení funkce orgánů a podpoře dobrého zdraví.

 

Základní dělení léčivých bylinek

Bylinky se dělí podle teplotní charakteristiky a podle chuťových vlastností.
  • Teplotní charakteristika – bylinky se dělí na horké, teplé, chladné, neutrální a svěží.
  • Chuťové vlastnosti – bylinky kyselé, hořké, sladké, štiplavé a slané.
Bylinky různých teplotních charakteristik i chuťových vlastností se mezi sebou kombinují, a tak dokážou ovlivnit energetické vzorce jinu a jangu v těle.
  • Jin – pojí se s kyselou, hořkou a slanou chutí.
  • Jang – jsou mu přisuzovány chutě ostré a sladké.
Bylinky dokážou působit na 1 až 12 orgánových systémů. Východní učitelé doporučují, abyste se v konkrétní roční období a v konkrétní denní časy soustředili na orgány, které jsou nejvíce oslabeny nebo náchylné k onemocnění. Je lepší svým orgánům věnovat pozornost dříve, než se samy ozvou.
  1. Leden = močový měchýř – vhodná bylinka je kopřiva dvoudomá, tykev obecná, lichořeřišnice větší.
  2. Únor = ledviny – používejte břízu bělokorou, kopřivu dvoudomou, lichořeřišnici větší, klikvu velkoplodou, přesličku rolní, vřes obecný, celík zlatobýl.
  3. Březen = žlučník – bylinky pro žlučník jsou kurkuma dlouhá, ostropestřec mariánský, jablečník obecný, čekanka obecná, benedikt lékařský.
  4. Duben = játra – vhodné bylinky jsou měsíček lékařský, zeměžluč okolíkatá, benedikt lékařský, černý rybíz.
  5. Květen = srdce – používejte byliny jako hloh obecný, jinan dvoulaločný, jmelí bílé, česnek kuchyňský.
  6. Červen = tenké střevo – do stravy zařaďte aloe veru, kurkumu, česnek, čekanku nebo lněné semínko.
  7. Červenec = krevní oběh – vhodné bylinky jsou pohanka obecná, hloh obecný, jmelí bílé, jírovec maďal, srdečník obecný, jinan dvoulaločný.
  8. Srpen = měsíc termoregulace – šalvěj lékařská, máta peprná.
  9. Září = slezina a slinivka – pro slezinu se hodí divizna velkokvětá, smetánka lékařská a kopřiva dvoudomá. Pro slinivku jsou vhodné bylinky: pelyněk pravý, fenykl obecný, ostropestřec mariánský.
  10. Říjen = žaludek – sáhněte po bylinkách, jako je heřmánek, máta peprná, meduňka nebo zázvor.
  11. Listopad = plíce – vhodné bylinky jsou jitrocel kopinatý, konopice bledožlutá, ostropestřec mariánský, podběl lékařský.
  12. Prosinec = tlusté střevo – zvolte len setý, ostružiník křovitý, ořešák královský, česnek medvědí.

Používání bylinek podle chuti

Kyselá chuť konsoliduje nebo stahuje. Bylinky kyselé chuti se používají při pocení, u dlouhodobého kašle, chronického průjmu, neudržení semene či moči. Hořká chuť odvádí horko. Používá se pro zprůchodnění střev, zlepšení chuti k jídlu a vysušování vlhkosti. Dokáže spustit čchi. Sladká chuť má funkci tonizace, zlepšení, zvlhčení a harmonizace trávicího, dýchacího, imunitního a endokrinního systému. Používá se pro léčení suchého kašle a dysfunkcí zažívacího a trávicího traktu. Štiplavá chuť podporuje oběh čchi, ale také rozptyluje a oživuje cirkulaci krve. Štiplavé léčivé rostliny dokážou stimulovat potní žlázy k pocení, dokážou posílit a aktivovat metabolismus a používají se pro léčení nachlazení. Slaná chuť dokáže zprůchodnit a otevřít střeva. Bylinky se slanou chutí používají se pro léčení boláků, zánětlivých rezistencí, cyst a proliferace pojivových tkání.

Bylinky a bylinné směsi

Čínská tradiční medicína k léčbě obvykle používá směsi z bylin. V západní medicíně se většinou pro léčení používají byliny jednotlivě, případně se kombinují do směsí, ale pouze z malého počtu léčivých rostlin se stejnou funkcí. Čínští bylinkáři ovšem používají pro léčení jednu bylinu velice zřídka. Spíše vytvářejí směsi, které obsahují nejméně čtyři, ale klidně i dvacet bylin. Zvlášť se používají byliny jako chlorella, ostropestřec nebo kurkuma. Bylinné směsi se dělí do 4 úrovní:
  1. Císařské byliny – používají se pro léčení hlavního problému,
  2. ministerské byliny – podporují organismus tak, aby mohly císařské byliny svůj potenciál naplno využít,
  3. asistenti – doplňují a upravují funkci císařských bylin, takže mohou léčit více problémů zároveň,
  4. poslíčci – bylinky, které navádí účinky ostatních bylin do jednotlivých částí organismu. Také dokážou harmonizovat jednotlivé bylinky v dané směsi.

Co je to fytoterapie

Jedná se o léčbu léčivými rostlinami. Jde o metodu známou jako bylinkářství. Pro léčení se využívají byliny, polokeře, keře, stromy, houby i řasy. Tyto léčivé rostliny se využívají déle než 5 000 let. Ve fytoterapii se používají různé části léčivých rostlin:
  • kořeny,
  • kořenová kůra,
  • oddenky,
  • hlízy,
  • cibule,
  • nať,
  • kvetoucí nať,
  • listy,
  • kůra,
  • dřevo,
  • květ,
  • okvětní lístky,
  • čnělky,
  • stopky,
  • plody,
  • oplodí,
  • semena,
  • mladé výhonky,
  • pupeny,
  • výtrusy,
  • míza,
  • pryskyřice,
  • plodnice hub či stélky řas a lišejníků.
Všechny byliny se i dnes dováží z Číny. Důvodem je přesný popis bylin podle terminologie TČM, ale také definovaná oblast Číny, kde se byliny pěstují, aby měly správný účinek, a tisíci lety prověřená tradice. Byliny nejsou popsány jen podle toho, na jaké onemocnění se mají používat. Jde o obecnou charakteristiku rostlin z různých pohledů:
  • tepelné působení na organismus,
  • afinita k akupunkturním drahám a orgánům,
  • chuť,
  • zdravotní účinky na organismus.
Díky podrobnému popisu je možné bylinky nakombinovat do směsi, která bude odpovídat potřebám konkrétního pacienta.

Výtažky z léčivých bylin mohou mít různou podobu

Léčivé rostliny se mohou pro vnitřní použití zpracovávat hned několika způsoby. Mezi nejznámější patří bylinné léčivé odvary, nálevy, macaráty za studenta, tinktury, prášky, tobolkové prášky, lisované tablety, tekuté nebo suché extrakty, čerstvé nebo stabilizované šťávy, injekce, sirupy, oleje nebo silice. Užívání bylinek v podobě pilulek, kapslí, prášku atd. je jednoduché, protože je uživatel nemusí sám připravovat. V případě, že upřednostňujete vnější použití, dají se léčivé byliny používat v koupelích, obkladech, mazáních tinkturami, náplastech nebo v mastích. Nejúčinnější jsou tekuté přípravky jako odvary z bylinek a tinktury. Bylinné odvary ovšem nevydrží déle než 2 dny, proto se spíše využívají lihové extrakty z léčivých rostlin, tedy tinktury. Díky lihu se tinktura dobře vstřebává sliznicemi celé trávicí soustavy. Klasické tinktury se obvykle vyrábějí ze sušených nebo živých rostlin. Působí podobným mechanismem jako léky, ale na rozdíl od nich nemají na lidský organismus vedlejší účinky. A důvod? Přeci přírodní původ.