Tradiční čínská medicína a diagnostika nejen z jazyka

Tradiční čínská medicína využívá pro diagnostiku jiné postupy a metody než západní medicína. TČM se snaží v těle udržovat harmonii. Nemoci vznikají zejména kvůli dysbalancím mezi energiemi jin a jang, ale také kvůli nerovnováhám v pěti základních orgánech lidského těla. Pro zjištění příčiny nemoci využívá TČM diagnostiku pozorováním, dotazováním, pohmatem a poslechem.

Základní principy, na kterých staví diagnostika TČM

Tradiční čínská medicína klade důraz na prevenci. Díky prevenci nevzniká nemoc. Proto se snaží tělo udržovat v harmonii, a pokud dojde k disharmonii, jejím úkolem je tuto dysbalanci vyrovnat. Aby byl člověk zdravý, potřebuje mít v harmonii síly jin a jang, ale také pět základních orgánů, které se vzájemně ovlivňují.

Protikladné síly jin a jang

Každý člověk má v sobě obě síly jin i jang. Sice jsou protikladné, ale jedna bez druhé nemůže existovat. Pomocí těchto dvou polarit vysvětluje TČM stav zdraví a nemoci. Lidské tělo tyto dvě síly neustále vyhodnocuje, harmonizuje a balancuje.

Pokud je člověk zdravý, jsou obě síly v rovnováze, to znamená, že je ve vašem těle 50 % jinu a 50 % jangu. Jakmile vás ale začne trápit nějaké onemocnění, jde o to, že jedna síla převažuje nad druhou. Úkolem praktika je zjistit, která energie potřebuje posílit a která snížit.

Teorie pěti prvků

Koncept pěti prvků tvoří základ pro pochopení systému tradiční čínské medicíny v různých oblastech, mimo jiné také ve zdraví a nemoci. Těchto pět prvků se neustále pohybuje, mění, podporuje a kontroluje. Vysvětlují složité vztahy mezi lidským tělem a přírodou.

Čínská medicína říká, že každé tělo má pět základních orgánů a tkání, které mají vlastnosti podobné pěti přírodním prvkům.

1. dřevo – játra,
2. oheň – srdce,
3. země – slezina,
4. kov – plíce,
5. voda – ledviny.

Díky znalosti pěti prvků se mohou praktici TČM orientovat ve zdravém a nemocném organismu. Pokud je člověk nemocný, mluví se z hlediska teorie pěti prvků o stavu nadbytku, nebo nedostatku. Aby byl člověk zdravý, musí být těchto pět prvků v rovnováze.

Diagnostické metody, které pro léčení používá tradiční čínská medicína

Pomocí diagnostických metod hledá praktik v těle pacienta nerovnováhy. Jakmile nashromáždí dostatečné množství příznaků, určuje tzv. obraz nemoci. Může jít například o obraz, kdy mají ledviny nedostatek jangu. Díky obrazu dokáže terapeut určit příčiny zdravotních problémů. Každá nemoc se skládá z několika takových obrazů.

Obraz nemoci zjišťuje podle 4 diagnostických metod:

1. pozorováním,
2. dotazováním,
3. pohmatem,
4. poslechem a čichem.

Pozorování

Praktik TČM si všímá vzhledu a chování pacienta. Zaměřuje se na chůzi, postoj, tvar hlavy nebo na barvu kůže. Specifickým přístupem je pozorování a diagnostika podle jazyka. Praktik sleduje barvu, povlak i netypické skvrny na jazyce. Jazyk může být bílý, mohou na něm být červené tečky, ale také může být oteklý.

Každá část jazyka odpovídá určitému orgánu:

• špička jazyka – srdce,
• mezi špičkou a středem jazyka – plíce,
• střed jazyka – slezina/žaludek,
• strany jazyka – játra a žlučník,
• kořen jazyka – ledviny.

Barva jazyka odráží nemoci, které se pojí s jinovými orgány a krví. Zdravý jazyk by měl být bledě červený. Z tvaru těla jazyka diagnostik pozná, zda je jazyk tenký, oteklý, ztuhlý, ochablý, třesoucí nebo s rýhami. Informuje o stavu nedostatku a nadbytku. Zdravý jazyk je ohebný, nejsou na něm rýhy a není oteklý. Povlak jazyka odráží stav žaludku a jangových orgánů. Na jazyku by měl být jemný, tenký, bílý povlak.

Dotazování

Jde o nejdůležitější diagnostickou metodu. Díky systému tzv. deseti otázek dokáže terapeut určit příčinu nerovnováhy v organismu. V praxi je však otázek více než zmiňovaných deset. Praktika zajímá, jak žijete, jak se stravujete, jak se vám daří v rodině, ale také se ptá na stav stolice, kvalitu a množství spánku, na reakce na stres atd.

Pohmat

Pohmatem se vyšetřuje pulz pacienta, který prozrazuje příčiny nerovnováhy organismu. Terapeut pulz měří na radiální tepně, která se nachází na palcové straně zápěstí. Na každé ruce se pulz měří ve třech pozicích, kdy každá pozice odpovídá jednomu orgánu: játrům, srdci, slezině, plicím a ledvinovému jinu a jangu.

U každé pozice se pulz měří ve třech hloubkách, podle kterých terapeut pozná, jestli je váš problém ve vnitřních nebo vnějších vrstvách organismu. Celkem se rozeznává na 27 druhů pulzů, například rychlý pulz, strunovitý puls atd.

Poslech a čich

Terapeut se zaměřuje na hlas, ale také na pachy pacienta. Sleduje, zda chraptíte, sípete nebo vám například zapáchá z úst.

Mohou se východní a západní medicíny doplňovat?

Můžete najít doktory, kteří západní medicínské postupy doplňují čínskou medicínou. Například v neurologii se využívá znalostí akupunktury. Akupunkturou je možné podpořit třeba léčbu bolesti zad a krční páteře nebo obrny lícního nervu.

Kromě toho je možné do západní medicíny integrovat také fytoterapii (léčbu bylinkami), dietetiku a tuina masáže. Často se tradiční čínská medicína využívá jako podpůrná léčba při rakovinách nebo zmírňování neblahých účinků chemoterapie a radioterapie.

Pro západní medicínu je dobré se rozhodnout v momentě, kdy řešíte akutní případy a potřebujete okamžitou pomoc. Čínská medicína staví na prevenci. Může být účinná při dlouhodobých chronických onemocněních.