Bolest hlavy, migréna pohledem čínské medicíny, přírodní léčba, léčivé houby a bylinky

BOLESTI HLAVY (cefalea) mohou být akutní, subakutní nebo chronické, primární nebo sekundární. Primární bolest hlavy je onemocnění samo o sobě, sekundární bolesti hlavy provázejí jiná onemocnění. Příčin je velmi mnoho, proto je někdy těžké odhadnout původ bolestí bez dalších vyšetření.

Sekundární bolesti hlavy

Akutní bolesti mohou mít nezávažné příčiny jako např. zánět dutin nebo nachlazení. Méně častou, ale závažnou příčinou mohou být hypertenzní krize, krvácení do mozku nebo meningitis.

Během dnů až týdnů vzniklé a zhoršující se bolesti bývají u procesů, které zabírají více a více místa a způsobují tak nitrolební hypertenzi. Typicky vznikají takové bolesti u nádorů nebo mozkových abscesů.

Chronické nebo chronicky recidivující bolesti bývají obvykle u primární cefaley.

Jiné sekundární příčiny: potíže s krční páteří, zánět středního ucha, užívání některých léků, neuralgie trigeminu, úrazy hlavy, onemocnění očí, subarachnoidální krvácení aj.

Primární bolesti hlavy jsou např. migrény, klastrové a tenzní bolesti.

Do nemocnice musí okamžitě pacient, který má náhlé bolesti hlavy s vysokou horečkou. Při počínacích poruchách vědomí, řeči, vidění nebo obrnách je nutné zavolat RZP.

PRIMÁRNÍ BOLESTI HLAVY MIGRÉNA

Pro migrénu jsou typické silné, opakující se bolesti obvykle jedné poloviny hlavy. Jsou spojené s podrážděním vegetativního nervového systému (nevolnost, zvracení aj.). Může je provázet přecitlivělost na světlo a zvuky, poruchy zraku, afázie aj. Trvají od několika hodin až po tři dny. Začínají obvykle v pubertě nebo mladém dospělém věku.

Migrenózní záchvat mohou vyvolat např. změny počasí, změna spánkového rytmu, horko, blikající světlo (stroboskop), hluk stres, menstruace aj.

Bolesti buď začínají rovnou (tzv. migréna bez aury), nebo se ohlásí předem jinými příznaky. Těm říkáme aura. Mohou to být poruchy zraku (blesky nebo výpadky zorného pole), poruchy řeči, poruchy čití aj. Po záchvatu bývá únava a zvýšená potřeba spánku.

DIAGNOSTIKA

KLINICKÉ NEUROLOGICKÉ VYŠETŘENI

je poměrně rozsáhlé. Zahrnuje vyšetření stavu vědomí, motoriky, funkce hlavových nervů, senzitivity, reflexů aj.

VYŠETŘENÍ LIKVORU

Likvor se odebírá z míšního kanálu lumbální punkcí, tj. vpichem v oblasti beder. V likvoru je možné nalézt např. krev u krvácení do subarachnoidálního prostoru, nádorové buňky při mozkových tumorech nebo některých leukémiích, změny hladiny bílkovin u zánětů aj.

EEG, elektroencefalografie

je obdobou EKG u vyšetření srdce. Šíření vzruchu na membránách neuronů je možné díky přesunu kladně a záporně nabitých iontů z buňky do mezibuněčného prostoru a naopak. Šíření vzruchu je tak vlastně miniaturní elektrický proud. Tyto proudy snímá EEG pomocí přibližně dvaceti elektrod připevněných na kůži hlavy. Podobně jako u EKG zapíše přístroj křivku, kterou potom lékař vyhodnocuje. Používá se např. při hledání epileptických ložisek.

Při vyšetření EEG je možné stimulovat smysly některými podněty - zrakovými, zvukovými aj. Potom se sleduje, jak na ně mozek odpovídá. Mluvíme o vyšetření evokovaných potenciálů.

ELEKTRONEUROGRAFIE (ENG)

je vyšetření vodivosti nervu, tj. rychlosti vedení vzruchu. Nerv se v jednom místě podráždí elektrickým impulzem a v jiném místě se měří, za jak dlouho do něj vzruch dorazí. Používá se např. u poranění nebo polyneuropatie.

ELEKTROMYOGRAFIE (EMG)

Při elektromyografii se měří elektrická aktivita svalových vláken. Umožňuje tak rozlišit mezi onemocněním nervů a svalů.

ZOBRAZOVACÍ METODY

CT

MRT

metody nukleární medicíny (SPECT, PET). Nukleární medicína značí radioaktivními prvky molekuly, které se vychytávají v metabolicky aktivních tkáních. Následně se provede sken, na kterém jsou tato místa zjevná. V neurologii se nukleární medicína využívá např. u epilepsie, Parkinsonovy choroby, demence, nádorů aj.

Přesná příčina migrény není známá. Předpokládá se, že na začátku záchvatu dojde ke změně aktivity některých neuronů a tím ke změně hladin některých mediátorů v mozku, především serotoninu. Výsledkem je dráždění trojklanného nervu a následné rozšíření cév v mozkových plenách. To vede k typickým migrenózním bolestem.

Ve většině případů onemocnění ustoupí po 50. roce věku.

Terapie

Antiemetika, tj. léky proti zvracení (Metoclopramid)

Patnáct minut po jejich užití pak analgetika, např. Acylpyrin, Ibuprofen apod. Podle nové studie se doporučuje také kombinace 250 mg Acylpyrinu, 200 mg Paracetamolu a 50 mg kofeinu, i když je obecně užívání kombinovaných preparátů u migrény sporné.

Pokud nezabírají běžná analgetika, podávají se tzv. triptany. Nesmí se užít už během aury, ale teprve s nástupem bolestí. Ovlivňují metabolismus serotoninu v mozku.

Přírodní postupy

se doporučují hlavně pro nežádoucí účinky uvedených léků.

Relaxační techniky

Akupunktura, hlavně u počínajícího záchvatu

Rady pacientům

Vyvarovat se známým spouštěčům záchvatů.

Pravidelný sport snižuje počet záchvatů.

Během akutního záchvatu klid a ticho v tmavém pokoji, studené obklady na oblast krční páteře.

TENZNÍ BOLESTI HLAVY (tenzní cefalea)

jsou nejčastější bolesti hlavy. Jsou oboustranné, tupé, nepulsují a intenzita je relativně mírná. Někdy udávají pacienti jen pocit tlaku v hlavě. Nezhoršují se během fyzické aktivity. Může je provázet lehká citlivost na světlo nebo hluk a mírná nevolnost, ale ne zvracení. Nedochází u nich k funkčním poruchám (např. zraku), jako to bývá u migrény. Začínají obvykle v mladém dospělém věku, ženy jsou postiženy častěji než muži.

Mohou být epizodické nebo chronické.

Příčina je neznámá.

Terapie

má pozitiva i negativa. Pokud se bolesti neléčí, může v mozku vzniknout paměťová stopa, která usnadní rozvoj chronické cefaley. Nadměrné užívání analgetik na druhou stranu poškozuje žaludek a ledviny.

Doporučují se Ibuprofen, Paracetamol aj. Kombinované preparáty s kofeinem se u tenzních bolestí nedoporučují.

U příliš časté cefaley se podávají místo analgetik např antidepresiva (hlavně Amitriptylin). Ta se profylakticky užívají denně.

Přírodní postupy

Relaxační metody

Akupunktura

Masáže krční páteře. Masáž spánků krouživými pohyby s mírným tlakem se má provádět aspoň 5 minut.

Teplé a studené obklady. Pokud jsou bolesti v týlu, doporučuje se teplo, pokud jsou na čele, dávají se chladné obklady.

CLUSTER HEADACHE

jsou méně časté. Jsou to bodavé, těžko snesitelné bolesti jedné poloviny hlavy, hlavně za okem a na spáncích. Přicházejí několikrát za den, jsou provázeny vegetativními příznaky jako např. zarudnutím oka na postižené straně, otokem víčka, slzením oka, ucpáním nosní dírky apod. Nejpozději po třech hodinách ustupují, ale znovu se vrátí. Postihují především muže.

Příčina je neznámá.

Terapie

V záchvatech pomáhá vdechování kyslíku maskou nebo také lokální anestetika podávaná jako sprej do nosní dírky na postižené straně. V případě neúspěchu triptany.

Jako prevence záchvatů se podává Verapamil (blokátor kalciových kanálů).

Rady pacientům

Běžná analgetika jsou neúčinná. Vleže se potíže zhoršují, vsedě jsou snesitelnější.

Častými spouštěči jsou alkohol (hlavně červené víno), nikotin, glutamát a éterické oleje.

SEKUNDÁRNÍ BOLESTI HLAVY

Příčinou jsou např.:

Úraz

CMP

Subarachnoidální krvácení, viz dále

Nitrolební infekce

Tumor

Nitrolební hypertenze

Požití chemických látek

Infekce mimo CNS

Porucha metabolismu

Onemocnění lebky, krku, očí, uší, sinusů, zubů...

Glaukom, neboli zelený zákal, tj. zvýšení nitroočního tlaku.

Vertebrogenní bolesti, tj. vycházející od páteře.

Neuralgie, nejčastěji neuralgie trojklanného nervu, viz dále

Varovné příznaky u bolestí hlavy

Porucha vědomí

Neurologický deficit (poruchy hybnosti, řeči, čití)

Křeče

Nově vzniklá neobvyklá bolest nebo změna charakteru bolesti

Extrémně silná bolest

Zatuhnutí krční páteře a horečka (podezření na meningitidu)