Co je to čínská fytoterapie?

Fytoterapie není žádný nový styl cvičení ve fitku. Do češtiny bychom fytoterapii přeložili jako bylinnou medicínu. Je součástí alternativní medicíny a existuje už tisíce let. Pro léčení se používají různé části bylin. Bylinné směsi se připravují na míru podle člověka a jeho problémů.

Čínské bylinkářství známé jako fytoterapie

Fytoterapie je jedním z hlavních pilířů tradiční čínské medicíny. Pro léčení se používají léčivky, které pochází z Číny. Patří mezi ně nejen rostliny, ale v omezené míře také minerály nebo živočišné produkty.

Proč se ve fytoterapii nepoužívají české bylinky? Není to proto, že by byly méně účinné, ale protože se celé studium bylinné léčby po tisíce let zaměřuje na čínské bylinky. Během této dlouhé doby byly popsány účinky nejen jednotlivých bylin, ale také jejich částí. Každá část totiž může působit jinak. Co všechno se ve fytoterapii používá?

  • kořeny a kořenová kůra,
  • oddenky, hlízy, cibule,
  • nať, kvetoucí nať,
  • listy, kůra, dřevo,
  • květ a okvětní lístky,
  • čnělky, stopky,
  • plody, oplodí, semena,
  • mladé výhonky, pupeny,
  • výtrusy, míza, pryskyřice,
  • plodnice hub nebo stélky řas a lišejníků.

Každá léčivka má zvláštní vlastnosti. Liší se v:

  • chuti,
  • povaze,
  • tropismu.

Pokud tyto vlastnosti znáte, můžete stanovit správný terapeutický postup pro dosažení kýženého ozdravného výsledku. Je důležité, aby u léčivek byla zachovaná tzv. geoautenticita. Jen léčivka, která historicky pochází z dané oblasti, a i dnes se tam pěstuje, má účinky, které popisují staré čínské spisy.

Při léčení používá fytoterapeut propracované recepty, kterým se říká formule. Skládají se z jednotlivých bylin. Obvykle se pro léčení používají směsi, které působí na různé oblasti a vzájemně se podporují.

Čínské bylinky doplní to, co tělu chybí

Aby bylo používání bylinek účinné, je potřeba nejdříve navštívit fytoterapeuta neboli bylinkáře. Ten vás důkladně vyšetří a stanový obraz neboli diagnózu podle zásad TČM. Podle výsledků sestaví správnou bylinnou směs na míru vašich potřeb.

strankycinskemediciny-bylinne-smesi-se-michaji-podle-individualnich-potreb
Obrázek: Bylinné směsi se míchají podle individuálních potřeb.

Díky fytoterapii doplníte tělu to, co mu chybí, nebo z něj odstraníte, co přebývá. Tělu obvykle chybí:

  • energie Qi,
  • krev,
  • jin nebo jang.

V těle nejčastěji přebývá:

  • vlhkost,
  • hlen,
  • horkost.

Díky kombinaci bylin dostane směs, která odstraňuje nadbytek a doplňuje nedostatek.

Mezi nejdůležitější složky, které léčivky obsahují, patří alkaloidy, které stimulují centrální nervový systém. Mají také diuretické, oteplovací a diastolické účinky. Azuleny pomáhají při léčbě obtížně se hojicích ran, mají protizánětlivé vlastnosti. Mezi další účinné složky patří fenoly s bakteriostatickými a dezinfekčními vlastnostmi nebo flavonoidy, které regenerují tkáně a mají protirakovinné vlastnosti. Srdeční glykosidy zlepšují sílu koncentrace srdečního svalu. Saponiny zlepšují propustnost sliznic a usnadňují vstřebávání mnoha účinných látek.

Pořadí v bylinných směsích

Bylinné směsi se skládají z různých léčivek. Recepty se skládají tak, aby bylo zachované hierarchické postavení jednotlivých surovin. Jak pořadí vypadá?

  • Císař – hlavní bylinky,
  • ministři – několik dalších bylinek, které doplňují „císaře“,
  • asistenti a poslíčci – bylinky, které doplňují „ministerskou“ skupinu, vedou účinek bylinné směsi chtěným směrem (například k játrům, hlavě, bedrům atd.).

Celá směs je vyrovnaný a sladěný celek, který pomáhá tělo navrátit zpět do rovnováhy.

Fytoterapie v proměnách času

Počátky bylinné léčby sahají tisíce let zpět. Konkrétní datum nelze přesně určit. První zmínky se objevují už ve starověku. Bylinkářství se rozvíjelo zejména v Asii (v Tibetu, Indii, Japonsku, Koreji a Číně). V Číně se například používaly bylinné směsi na podporu trávení. V Babylonii a Sýrii byly známé blahodárné účinky heřmánku, šafránu, lékořice, měsíčku nebo italského fenyklu.

strankycinskemediciny-ucinky-lecivek-se-zkoumaji-tisice-let
Obrázek: Účinky léčivek se zkoumají tisíce let.

Ve starověkém Egyptě se bylinkářství věnovali kněží, kteří rostliny pěstovali v chrámech. Používali nejčastěji jalovec jako diuretikum, kůru z granátového jablka jako anthelmintikum nebo pelyněk pro zvýšení chuti k jídlu. Dále se používala máta peprná, myrha, mák polní atd.

Za průkopníky fytoterapie v Evropě se považují Řekové, kteří tuto metodu převzali z egyptské a egejské kultury. Bylinná medicína se pojila s náboženským uctíváním a praktikovala se především v chrámech.

I v současné době mnoho lékařů západní medicíny volí jako podporu klasické léčby bylinné přípravky. Je však důležité, aby spolu bylinné směsi a užívané léky ladily. Jen tak předejdou nežádoucím reakcím těla.

Bylinky mohou mít několik podob

Léčivky mohou užívat lidé všech věkových skupin: děti, dospělí i senioři. Těhotné ženy se však musí o užívání bylin vždy poradit s lékařem. Bylinky pomohou s chorobami trávicího traktu a jater, s onemocněním ledvin a močového ústrojí, ale také při léčbě nervových onemocnění. Účinné jsou na nemoci dýchacích cest, oběhového systému, dermatologické problémy nebo při menstruaci, menopauze a dalších.

Forma bylinných směsí je různá:

  • Tang – jedná se o odvary a čaje. Nejsilnější forma má podobu vývaru. Účinky nastupují velice rychle. Pokud si odvar vyrábíte sami, musíte smíchat potřebné suroviny, což může řadu lidí odradit. Existují však i v předpřipraveném sáčku. Nevýhodou odvaru je, že ani v chladu nevydrží déle než 2 dny.
  • Tinktury – jde o lihové extrakty z léčivých rostlin. Díky lihu se tinktura přes sliznice velice dobře vstřebává do celé trávicí soustavy. Navíc překoná kyseliny solné, a tak se mnoho léčivých látek může vstřebat i ve střevě.
  • Pian – tablety, jemnější forma v porovnání s čajem či odvary. Bylinné výtažky jsou slisované do tablet. Užívají se při chronických problémech a stavu nedostatku.
  • Ke Li – jedná se o lisované bylinky, které mají granulovanou podobu. Mají nižší účinnost než vývary, ale jsou chuťově lepší. Ideální forma pro děti. Mohou se rozpouštět ve vodě nebo čaji.
  • Wan – bylinné kuličky, které se vyrábí z bylinného odvaru. Odvar se vyvaří až na prášek, který se spojí neutrálním pojivem. Není tak účinný jako vývar, chuťově bezproblémový. Používá se pro doléčení.
strankycinskemediciny-nejsilnejsi-jsou-bylinne-odvary
Obrázek: Nejsilnější jsou bylinné odvary.

Co byste o fytoterapii měli vědět?

Bylinky a bylinné směsi byste měli pořizovat jen od prověřených dodavatelů. Poznáte je třeba tak, že si své výrobky nechávají pravidelně testovat a nakupují u prověřených dodavatelů. Všechny bylinné produkty by měly být vyrobeny ve standardu GMP (Good Manufacturing Practice). Jde o standard, který zaručuje kvalitu odpovídající evropským a americkým normám. Bylinné směsi musí v ČR schválit Státní zdravotní ústav. Výrobce by měl léčivky testovat na mikrobiologickou nezávadnost, přítomnost těžkých kovů atd.

Fytoterapii nemůže provozovat jen tak někdo. Fytoterapeut musí projít studiem fytoterapie, na kterém se naučí jednotlivé bylinky a směsi používat. Odborník musí znát limity a kontraindikace podle syndromologie, konstitučního typu nebo míry rizika interakce s vybranými léčivy.

Kdy sbírat české bylinky? Kalendář sběru českých bylin

A jak jsou na tom české bylinky? Věděli jste, že každá část bylinky se doporučuje sbírat v jiném měsíci?

Kalendář sběru českých bylin Například:

  • bez černý – listy se sbírají v dubnu a v květnu, plody v září a v říjnu,
  • česnek medvědí – listy se sbírají od března do května, cibule od srpna do září,
  • jetel luční – květy jetele se sbírají od května do srpna,
  • kostival lékařský – v březnu, říjnu a listopadu se sbírá kořen, od června do září zase listy.

Bylinky se vždy sbírají minimálně 200 m od silnice. Nikdy se nesbírají podél železniční trati, prašných cest nebo u skládek či na místech, kde se vyskytují umělá hnojiva a chemické látky.

Nadzemní části rostlin se mají sbírat v poledne, nikdy se nesbírají za deště. Podzemní části sbírejte, když je vlhko. Nejlépe na jaře nebo na podzim.

Jak na sušení bylinek? Bylinky se suší na suchých a prosvětlených místech. Ne však na přímém slunci. Suší se na plachtě, a to tak dlouho, dokud se lehce nelámou.

Každý druh bylinky si zaslouží vlastní skleněnou nádobu nebo papírový sáček. Neměla by se k nim dostat vlhkost. Uchovávejte ve stínu a v chladu.

Visited 44 times, 1 visit(s) today

Comments are closed.