Pokud potřebujete nalézt řešení dalších zdravotních problémů přejděte na stránku Vyhledávání podle potíží.

Arteriální hypertenze je spolu s kouřením, zvýšenou hladinou krevních tuků a obezitou jedním z nej závažnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod.

Odhaduje se, že více než třetina hypertoniků o své chorobě neví, a jen necelá třetina hypertoniků je dostatečně léčena.

Technika měření TK

Měření TK se provádí na pravé paži u sedícího pacienta po desetiminutovém zklidnění. Pacient má volně podložené předloktí, tonometr je ve výši srdce.

Kromě jednorázového měření TK se dále používá ambulantní monitorování TK po dobu 24 nebo 48 hodin, ke zlepšení kontroly TK je doporučováno domácí měření.

Hlavní příznaky

Arteriální hypertenze dlouho nemusí působit žádné anebo pouze nespecifické potíže, a proto zůstává často nepoznaná. Mohou se vyskytovat: Bolesti hlavy nebo pocit tlaku v hlavě, hl. po probuzení., Opakující se bolesti na hrudi, bušení srdce., Opakovaná krvácení, typicky krvácení z nosu., Námahová dušnost., Závratě, hučení v uších, poruchy zraku.

Patogeneze a průběh

O hypertenzi mluvíme, pokud jsou během více měření v různých dnech a v různou denní dobu opakovaně zjištěny hodnoty nad 140/90 mmHg. Vykytuje se často v rámci tzv. metabolického syndromu současně s nadváhou, diabetem, resp. zvýšenými hladinami krevního cukru, poruchou metabolismu tuků (zvýšené krevní hladiny) nebo zvýšenou hladinou kyseliny močové.

Dělení hypertenze podle výše TK

mírná hypertenze     TK 140-179/90 -105 mm Hg,

středně těžká a těžká hypertenze TK  ≥180/105 mm Hg,

izolovaná systolická hypertenze   TK systol. ≥160 při TK, diast. < 90 mm Hg.

Rozlišujeme arteriální hypertenzi

Primární/esenciální s neznámou příčinou, která tvoří více než 90 % případů. Roli hrají genetické faktory, nezdravý životní styl včetně stresu a nadměrného solení. U žen dochází ke zvýšení TK po menopauze, příčina není jasná.

Sekundární jako následek jiných onemocnění, konkrétně onemocnění ledvin, hormonálních poruch (nadledviny, štítná žláza, hypofýza, příštítná tělíska) a zúžení arterií a také jako následek užívání některých léků (např. kortikoidy, hormonální antikoncepce). Tvoří méně než 10 % případů a je léčitelná odstraněním příčiny.

Diagnóza

Diagnostický program je zaméřen na vyloučení sekundární hypertenze, stanovení závažnosti hypertenze a posouzení přítomnosti orgánových změn a onemocnění, která mohou ovlivňovat průběh hypertenze (cukrovka, hyperlipidémie, dna).

K základním vyšetřením, která provádíme u všech hypertoniků, patří: anamnéza včetně osobní, rodinné a gynekologické, fyzikální vyšetření včetně vyšetření periferních tepen, měření TK vsedě, vleže, vstoje, vyšetření moči a močového sedimentu, ionty Na, K v séru, kreatinin v séru, glykémie, celkový cholesterol (při cholesterolu nad 5,5 mmol/1 lipidové spektrum), EKG, oční pozadí.

: 

Tato vyšetření doplňujeme podle diagnostické úvahy o další vhodná vyšetření - echokardiografické vyšetření, RTG hrudníku, stanovení protéinurie a mikroalbuminurie atd.

Následky vysokého TK

Hypertrofie (zbytnění) levé komory srdeční (srdce neustále čerpá proti většímu odporu a jeho stěna se patologicky ztlušťuje). Silnější myokard má vyšší nároky na spotřebu kyslíku a pokud ji koronární cévy neuspokojí, může se rozvinout angina pectoris. Dalším následkem hypertrofie mohou být srdeční insuficience (pokles celkového výkonu srdce) a arytmie.

Aterosklerotické poškození arterií jiných orgánů – infarkt, mozková mrtvice.

Poškození ledvin (tzv. nefropatie).

Poškození sítnice.

WHO (Světová zdravotnická organizace) rozděluje hypertenzi na tři stupně dle závažnosti:

Stupeň I s pouhým zvýšením TK

Stupeň li s počínajícími orgánovými změnami

Stupeň III s jasnými orgánovými změnami a selháváním jejich funkcí

Existuje také tzv. izolovaná systolická hypertenze (diastolický TK zůstává v normě), která je častá ve vysokém věku.

Léčba

Léčba arteriální hypertenze výrazně snižuje riziko komplikací, mortalitu na ischemické choroby srdeční a výskyt mozkových cévních příhod.

V léčbě hypertenze využíváme jak léčbu medikamentózní, tak i nemedikamentózní. Nemedikamentózní postupy jsou součástí léčby všech nemocných s hypertenzí. Pacientům doporučujeme snížení příjmu sodíku pod 5 až 6 g za den, redukci tělesné hmotnosti, přiměřené zvýšení fyzické aktivity, snížení konzumace alkoholu, ovlivnění dalších rizikových faktorů aterosklerózy (kouření, hyperlipoprotéinémie).

Medikamentózní léčbu zahajujeme okamžitě u všech hypertoniků s TK 180/105 mm Hg. U nemocných s mírnou hypertenzí (TK 140 -179/90 -104) začínáme nejprve nemedikamentózní léčbou a opakovaně kontrolujeme krev-ní tlak. Medikamentózní léčbu zahájíme u těch pacientů, kde jsme ostatními postupy nedosáhli požadovaného snížení TK. Rozhodnutí o zahájení medikamentózní léčby přitom nezávisí pouze na hodnotě TK, ale i na přítomnosti dalších rizikových faktorů, tj. na celkovém kardiovaskulárním riziku.

Hypertenze, vysoký krevní tlak pohledem čínské medicíny, přírodní léčba, léčivé houby a bylinky