Arytmie srdce

Co je arytmie

Arytmie je označení pro poruchu srdečního rytmu, při níž srdce bije buď příliš rychle (tachykardie), příliš pomalu (bradykardie), nebo nepravidelně. Zatímco mírné či občasné arytmie mohou být neškodné a bezpříznakové, některé formy mohou signalizovat vážný stav, který ohrožuje zdraví či dokonce život pacienta.
Srdeční rytmus je výsledkem složitého elektrického systému srdce, který zajišťuje správnou koordinaci jeho stahů. Jakákoli porucha tohoto systému může vést k neefektivnímu stahování srdce, což negativně ovlivňuje prokrvení orgánů i celého těla.

Jak funguje srdeční rytmus

Správný srdeční rytmus řídí elektrický systém srdce, který zajišťuje pravidelné stahy srdečního svalu.
Tento systém začíná v tzv. sinoatriálním (SA) uzlu, jenž se nachází v pravé síni a slouží jako přirozený kardiostimulátor. SA uzel vytváří elektrické impulzy, které se šíří srdeční svalovinou a vyvolávají kontrakce síní a komor ve správném pořadí a rytmu.

Průběh normálního srdečního rytmu

1.  Vznik elektrického impulzu v SA uzlu.
2.  Šíření signálu do síní – jejich kontrakce.
3. Přenos do atrioventrikulárního (AV) uzlu, jenž signál krátce pozdrží a následně jej propustí do komor.
4. Šíření impulzu po Hisově svazku a jeho větvích do komor – následná kontrakce komor.

Tímto způsobem dochází k efektivnímu vypuzování krve do plic a zbytku těla. Srdeční frekvence se v klidovém stavu obvykle pohybuje mezi 60–100 údery za minutu.

Typy srdečních arytmií a jejich charakteristiky

Arytmie se rozlišují podle rychlosti srdečního rytmu, místa vzniku a charakteru poruchy. Některé jsou zcela neškodné, jiné mohou být život ohrožující. Znalost základních typů arytmií pomáhá porozumět jejich vlivu na zdraví a nutnosti léčby.

Tachykardie (zrychlený tep)

Srdce bije rychleji než 100 úderů za minutu v klidovém stavu. Může mít různé příčiny – od stresu až po závažná srdeční onemocnění.

• Supraventrikulární tachykardie (SVT) – vzniká nad komorami, obvykle náhle začíná i končí, způsobuje bušení srdce, někdy i dušnost či závratě.
• Fibrilace síní – nejčastější forma chronické arytmie; nepravidelný a často zrychlený tep síní, který zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a mozkové mrtvice.
• Flutter síní – rychlé, ale pravidelné stahy síní, které mohou přecházet do fibrilace.
• Komorová tachykardie – vzniká v komorách a může být velmi nebezpečná, zejména pokud přechází do fibrilace komor.

2. Bradykardie (pomalý tep)
Srdeční frekvence klesá pod 60 úderů za minutu. Může být fyziologická (např. u sportovců), ale také příznakem onemocnění.

• Sick sinus syndrom – porucha sinoatriálního uzlu, vedoucí ke střídání bradykardie a tachykardie.
• AV bloky – poruchy přenosu elektrického signálu mezi síněmi a komorami, různých stupňů závažnosti.

3. Fibrilace komor
Chaotická a neúčinná elektrická aktivita komor, vedoucí k zástavě oběhu. Vyžaduje okamžitou resuscitaci a defibrilaci. Jde o život ohrožující stav.

4. Extrasystoly (předčasné stahy)
Jednotlivé „vynechané“ či předčasné srdeční stahy. Mnoho lidí je zažívá bez jakéhokoli rizika.

• Síňové extrasystoly – zpravidla neškodné.
• Komorové extrasystoly – mohou být časté a někdy signalizovat strukturální srdeční onemocnění.

Nejčastější příznaky arytmií

Arytmie se mohou projevovat velmi různorodě – od zcela bezpříznakového průběhu až po výrazné obtíže narušující běžné fungování. Některé arytmie se odhalí náhodně při preventivním vyšetření, jiné se projeví akutními příznaky, které vyžadují okamžitý zásah.

Mezi nejčastější příznaky srdečních arytmií patří:

• Bušení srdce (palpitace) – subjektivně vnímaný zrychlený, nepravidelný či silný tep.
• Nepravidelný rytmus srdce – postižený si může všimnout vynechávání úderů nebo „přeskakování“ srdce.
• Závratě či točení hlavy – důsledek nedostatečného prokrvení mozku.
• Únava a slabost – srdce nepracuje efektivně, což vede k horšímu okysličení organismu.
• Dušnost – zejména při námaze nebo vleže, často u fibrilace síní.
• Bolest na hrudi – nemusí být přítomna vždy, ale je varovným signálem, zejména u komorových arytmií.
• Mdloby (synkopy) nebo stavy blízké omdlení – mohou být projevem těžké bradykardie nebo komorové tachykardie.
• Úzkost a neklid – arytmie mohou být někdy provázeny psychickým diskomfortem.

Možné příčiny vzniku arytmií

Arytmie mohou vznikat v důsledku celé řady vnitřních i vnějších faktorů, které narušují normální elektrickou aktivitu srdce. Tyto faktory mohou být dočasné a vratné, ale také chronické či strukturální – tedy spojené s poškozením samotného srdce.

Hlavní příčiny srdečních arytmií:

• Srdeční onemocnění – ischemická choroba srdeční (např. po infarktu myokardu), kardiomyopatie, srdeční selhání, záněty srdce (např. myokarditida, perikarditida), vrozené vady, poškození srdečních chlopní.
• Poruchy elektrolytů – nerovnováha draslíku, sodíku, hořčíku či vápníku může zásadně ovlivnit elektrickou stabilitu srdečního svalu.
• Hormonální vlivy – hypertyreóza (zvýšená činnost štítné žlázy), menopauza, změny hladin pohlavních hormonů, cukrovka – ta dlouhodobě zvyšuje riziko arytmií.
• Léky a stimulanty – některá antiarytmika, diuretika, antidepresiva, antibiotika, dále kofein, nikotin, alkohol, drogy (např. kokain, amfetaminy), energizující doplňky a byliny (např. s obsahem efedrinu).
• Životní styl a vnější faktory – chronický stres, psychické vypětí, nedostatek spánku, dehydratace, Nadměrná fyzická zátěž bez regenerace, oslabení po infekcích (včetně postvirových stavů).
• Věk a genetika – riziko arytmií stoupá s věkem. Některé formy mají genetický podklad, například syndrom dlouhého QT intervalu.

Diagnostika srdečních arytmií

Správná diagnostika je klíčem k určení typu arytmie, její závažnosti i vhodného způsobu léčby. Protože arytmie nemusí být přítomna neustále a může se objevovat jen v určitých situacích (např. v noci, při stresu nebo po zátěži), je důležité využít více metod sledování srdeční činnosti.

Mezi základní diagnostické metody patří anamnéza, fyzikální vyšetření, EKG, Holterovo monitorování (24–48hodinové záznamy EKG), zátěžové EKG, echokardiografie (ultrazvukové vyšetření srdce) a krevní testy.

Co užívat

MyHeart + MYCOSOMAT + POKOJNÁ KOMNATA.

MyHeart – má harmonizační efekt na kardiovaskulární systém i na psychiku, pomáhá léčit srdce jako orgán.

MYCOSOMAT – přípravek složený z léčivých hub a čínských léčivek, který odstraňuje v těle blokády.

POKOJNÁ KOMNATA – má pozitivní efekt na srdeční rytmus a na celkové uklidnění. 

+ vitamín C ve formě extraktu brazilské třešně ACEROLY – zlepšuje vstřebávání léčivých látek medicinální hub.

Dávkování a doba užívání

Uvedenou kombinaci užívejte 2-3 měsíce (Do té doby musíte vidět minimálně zlepšení).

MyHeart  2-0-2 kapsle denně.

MYCOSOMAT 2-0-2 kapsle denně.

ACEROLA 1-0-0 kapsle denně.

• MyHeart, MycoSomat a Acerolu užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo hodina po něm.
• MycoSomat vždy užívejte 5 dní a 2 dny vynechejte, aby nedošlo k únavě imunitního systému. Takto lze houby užívat dlouhodobě (MyHeart se užívá bez přerušení).
• Pokud užíváte houby společně s tinkturami, tak nejdříve užijte tinkturu a v odstupu cca 15 minut léčivou houbu.
• Při dlouhodobém užívání udělejte po 3 měsících na týden pauzu.
• Pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu.

POKOJNÁ KOMNATA

• Před použitím vždy tinkturu protřepejte, mírné zakalení je normální.
• Denní dávka je 1 kapka na 1 kg tělesné hmotnosti, denní dávku rozdělte na dvě části – ráno a večer, tzn. pokud vážíte například 60 kg, tak si dáte 30 kapek ráno a 30 kapek večer.
• Tinktury užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo hodina po něm.
• Tinkturu je možné zalít trochou vroucí vody, čímž dojde k odpaření alkoholu. Tento postup je vhodný pro děti nebo řidiče.
• Při dlouhodobém užívání je vhodné udělat asi po 3 měsících na týden pauzu.
• Pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu.

Arytmie pohledem Tradiční čínské medicíny (TCM)

Tradiční čínská medicína (TCM) nahlíží na arytmie zcela odlišnou perspektivou než moderní medicína.
Namísto izolovaného pohledu na srdce jako na orgán se TCM zaměřuje na harmonii energií v těle, rovnováhu orgánových systémů a tok životní energie Qi.

V TCM je srdce (Xin) sídlem ducha (Shen)
V čínské medicíně má srdce nejen fyzickou funkci pumpy, ale i psychospirituální roli – je sídlem ducha Shen, jenž zajišťuje duševní rovnováhu, klid, spánek a schopnost reagovat na emoce. Pokud dojde k narušení funkce srdce nebo toku Qi, může to způsobit nepravidelný tep, bušení srdce, nespavost, úzkost či vnitřní neklid.

Možné příčiny arytmií podle TCM:

1. Nedostatek srdcové Qi nebo krve (Xin Qi Xu / Xin Xue Xu)
   Typické u vyčerpaných osob, seniorů či po prodělané nemoci
   Projevy: slabý puls, únava, bušení srdce v klidu
2. Vnitřní horko (Re) a neklid ducha (Shen)
   Často vzniká v důsledku přetížení, silných emocí či dlouhodobého stresu
   Projevy: bušení srdce, nespavost, podrážděnost, zarudlý jazyk
3. Stagnace jaterní Qi (Gan Qi Yu) útočící na srdce
   Vzniká při potlačovaných emocích, zejména hněvu a frustraci
   Projevy: náhlé bušení srdce, tlak na hrudi, výkyvy nálad
4. Zadržování hlenu (Tan) blokující srdce
   Hlen (ve smyslu čínské patologie) blokuje tok Qi i krve. Typické u osob se špatnými stravovacími návyky a nadváhou
   Projevy: nepravidelný rytmus, zamlžené myšlení, pocit těžkosti

TCM přístupy k léčbě arytmií:

• Fytoterapie – bylinné směsi a vitální houby.
• Akupunktura – body jako Shenmen (HT7), Neiguan (PC6) či Xinshu (BL15) podporují funkci srdce a ducha Shen.
• Dietoterapie – vyhýbat se ostrým, tučným a přehřívajícím jídlům; posilovat krev a Qi.
• Psychická rovnováha a dostatek odpočinku – klíčové pro stabilizaci ducha Shen

TCM nepodceňuje závažnost arytmií a doporučuje kombinovat tradiční přístup s moderní kardiologickou diagnostikou – zejména u akutních či nejasných případů.

Možnosti léčby srdečních arytmií

Léčba arytmií závisí na jejich typu, příčině, závažnosti i přítomnosti dalších onemocnění. U některých pacientů není nutný žádný zásah, jiné případy si vyžadují okamžitou intervenci. Cílem terapie je obnovit pravidelný srdeční rytmus, předejít komplikacím a zlepšit kvalitu života pacienta.
Léčba srdeční arytmie může být farmakologická (např. pomocí antiarytmik nebo beta-blokátorů), dále pomocí elektrické kardioverze, katetrizační ablace či implantace zařízení, jako je kardiostimulátor.

Prevence a režimová opatření

Ačkoli některé arytmie vznikají na základě genetických či nevratných strukturálních změn v srdci, velká část případů je ovlivnitelná životním stylem. Prevence je proto klíčová jak u zdravých osob, tak u pacientů s již diagnostikovanou arytmií.

Zásady prevence a podpůrné režimové léčby:

1. Zdravá a vyvážená strava
   Omezit příjem soli, cukru, živočišných tuků a konzervantů.
   Dávat přednost zelenině, ovoci, luštěninám, celozrnným obilovinám a kvalitním bílkovinám.
   Zajistit dostatečný příjem hořčíku a draslíku – důležité pro stabilní srdeční rytmus (např. banány, ořechy, špenát).
   Omezit konzumaci kofeinu, alkoholu a energetických nápojů.
2. Pravidelný pohyb
   Středně intenzivní aerobní aktivita (např. chůze, plavání, jízda na kole) 3–5krát týdně po dobu alespoň 30 minut.
   Vyhýbat se extrémnímu přetěžování, zejména u nediagnostikovaných osob s možným srdečním onemocněním.
3. Kvalitní spánek
   Dodržovat pravidelný spánkový režim (7–8 hodin denně).
   Řešit poruchy spánku – zejména spánkovou apnoi, která je častou příčinou fibrilace síní.
4. Redukce stresu
   Chronický stres zvyšuje aktivitu sympatického nervového systému a destabilizuje srdeční rytmus.
   Vhodné techniky: meditace, dechová cvičení, jóga, relaxační techniky, přístupy TCM.
5. Odvykání kouření
   Nikotin stimuluje srdeční činnost a cévní systém, zvyšuje krevní tlak a riziko ischemické choroby srdeční.
6. Léčba základních onemocnění
   Kontrola hypertenze, cukrovky, poruch štítné žlázy a zvýšené hladiny cholesterolu.
   Pravidelné kardiologické kontroly u rizikových skupin – například seniorů, osob po infarktu nebo pacientů s fibrilací síní.

Zdravý životní styl je nejúčinnější prevencí – nejen proti arytmiím, ale i proti většině kardiovaskulárních onemocnění. Výsledky se dostavují postupně, ale bývají dlouhodobě stabilní a bezpečné.

Časté otázky a mýty (FAQ)

1. Je bušení srdce vždy známkou arytmie?
Ne vždy. Bušení srdce může být způsobeno stresem, kofeinem, fyzickou námahou nebo hormonálními změnami. Pokud se však opakuje, trvá delší dobu nebo je spojeno s dalšími příznaky (např. závratěmi či slabostí), je vhodné vyhledat lékaře.

2. Může být arytmie nebezpečná, i když nemám žádné příznaky?
Ano. Například fibrilace síní může probíhat zcela bez příznaků, přesto však výrazně zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a mozkové mrtvice. Proto je důležité docházet na pravidelné kontroly, zejména pokud trpíte jiným srdečním onemocněním.

3. Je možné vyléčit arytmii natrvalo?
Záleží na typu arytmie. Některé lze úspěšně odstranit pomocí ablace či jiných metod, u jiných je cílem kontrola příznaků a prevence komplikací. Mnoho pacientů s arytmií žije stabilně bez výraznějšího omezení běžného života.

4. Jakou roli hraje psychika při vzniku arytmií?
Psychický stres, napětí či silné emoce mohou ovlivnit činnost srdce a někdy vyvolat poruchy jeho rytmu. Lidé s arytmiemi často popisují, že jejich potíže začínají nebo se zhoršují v obdobích psychického vypětí. Pomáhá proto naučit se pracovat s emocemi, zpomalit dýchání a vědomě uvolňovat napětí – např. pomocí relaxačních cvičení, klidných procházek či vedené meditace.
Tyto techniky mohou přispět ke stabilizaci srdečního rytmu a zmírnění obtíží.

5. Mohu sportovat, když mám arytmii?
Ve většině případů ano – záleží však na typu arytmie a jejím průběhu. Vhodná je konzultace s kardiologem, který určí bezpečnou míru fyzické aktivity. U některých pacientů je třeba se vyhýbat intenzivnímu nebo soutěžnímu sportu, běžná pohybová aktivita však bývá prospěšná.

MUDr. Martin Dvořák

Datum: 3.6.2025

Pokud potřebujete nalézt řešení dalších zdravotních problémů přejděte na stránku Vyhledávání podle potíží.