Fóbie je iracionální strach z konkrétních sociálních situací, aktivit, prostoru, určitých zvířat atd. Intenzita strachu neodpovídá skutečnému ohrožení.

Typická je tzv. anticipační úzkost, tzn., že pacient má ze situace strach ještě, než nastala, bojí se, že ji nezvládne a snaží sejí vyhnout. Omezuje ho to v běžném životě, čímž běžně trpí i nejbližší příbuzní.

Příklady fóbií

Agorafobie je strach z otevřeného prostranství. Pacienti mají ale spíše strach opustit známé prostředí. Na jedné straně se bojí zůstat sami na velké ploše, na druhou stranu se bojí velkého množství lidí (supermarkety, veřejné dopravní prostředky atd.). Agorafobie začíná obvykle v mladém dospělém věku a často ji provázejí deprese a panické ataky.

Sociální fóbie je strach z kritiky a negativního hodnocení ostatními. Může být různě vyjádřená – od strachu z veřejného vystoupení až po všechny kontakty, např. telefonování. Tito pacienti mají obvykle nízké sebevědomí. Sociální fóbie se nejčastěji rozvíjí v mladistvém věku.

Specifické (také izolované) fóbie jsou obavy z konkrétních objektů, např.

arachnofobie (strach z pavouků)

akrofobie (strach z výšek)

klaustrofobie (strach z uzavřených prostor, např. i při vyšetřeních „v tunelu")

a řada dalších, jako např. strach z řízení auta, létání, poranění (injekce)

Izolované fóbie nejsou v běžném životě příliš omezující, protože se dá vyvolávajícím situacím poměrně snadno vyhnout. Jsou to nejčastější fóbie vůbec. Začínají obvykle už v dětství nebo v mladém dospělém věku a pokud se neléčí, přetrvávají dlouhá desetiletí.

Terapie

Psychoterapie, eventuálně anxiolytika.

Fóbie pohledem čínské medicíny, přírodní léčba, léčivé houby a bylinky