Zánět středního ucha je časté a bolestivé onemocnění, které postihuje především děti, ale nevyhýbá se ani dospělým. Projevuje se bolestí, zvýšenou teplotou a poruchou sluchu. Včasná diagnóza a léčba – často antibiotická, ale i podpůrná – mohou předejít komplikacím. Klíčová je prevence, například správná hygiena nosu, posílení imunity a vhodná podpora i z pohledu tradiční čínské medicíny.
Úvod do problematiky zánětu středního ucha
Zánět středního ucha patří mezi nejčastější infekční onemocnění u dětí, avšak postihuje i dospělé. V lékařské terminologii se označuje jako otitis media a postihuje dutinu středního ucha – prostor za bubínkem, který je spojen s nosohltanem Eustachovou trubicí. Tato dutina je za normálních okolností vyplněna vzduchem a hraje klíčovou roli při vedení zvukových vln a vyrovnávání tlaku v uchu.
Při zánětu se ve středoušní dutině hromadí tekutina (nejčastěji hnisavá nebo serózní), což vede k bolesti, tlaku, zhoršení sluchu a u dětí také k podrážděnosti či zvýšené teplotě. Nejčastěji vzniká jako komplikace virové infekce horních cest dýchacích, může však mít i původ bakteriální.
Zánět středního ucha je nejen bolestivý, ale také znepokojující – zejména u malých dětí, které často nedokážou své potíže popsat. Rodiče tak často vyhledávají dětské ORL ambulance s podezřením na toto onemocnění.
Cílem tohoto článku je nabídnout srozumitelný, a přitom odborně podložený přehled o tom, jak zánět středního ucha vzniká, jaké jsou jeho projevy, jak se léčí, jak mu předcházet a jaké možnosti podpory zdraví nabízí i tradiční čínská medicína.
Rozdíl mezi zánětem středního ucha, zvukovodu a Eustachovy trubice
Ušní potíže bývají pro laika obtížně rozlišitelné, neboť bolest či tlak v uchu může mít různé příčiny. Správná diagnóza je však zásadní pro účinnou léčbu. Zánět může zasáhnout tři různé části ucha – zevní zvukovod, střední ucho a Eustachovu trubici. Každá z těchto oblastí má jinou anatomii i funkci, a proto se i klinický obraz zánětu liší.
Zánět zvukovodu (otitis externa)
- Postihuje zevní část ucha – zvukovod mezi boltcem a bubínkem.
- Původcem bývá nejčastěji bakteriální či plísňová infekce, často po koupání (tzv. „plavecké ucho“).
- Projevy zahrnují bolest při dotyku ucha, svědění, otok a někdy i výtok.
- Sluch bývá zhoršen pouze tehdy, je-li zvukovod zcela ucpán otokem či sekretem.
Zánět středního ucha (otitis media)
- Vyskytuje se v dutině za bubínkem, kde se nacházejí sluchové kůstky.
- Nejčastěji jde o komplikaci infekce horních cest dýchacích, která se šíří přes Eustachovu trubici.
- Typickými příznaky jsou pulzující bolest, horečka, porucha sluchu a u dětí také podrážděnost či zvracení.
- Může dojít k perforaci bubínku s únikem hnisu.
Zánět Eustachovy trubice (tubární dysfunkce)
- Eustachova trubice spojuje nosohltan se středním uchem a slouží k vyrovnávání tlaku.
- Při jejím zánětu nebo otoku (například při rýmě) se snižuje její průchodnost, což vede k podtlaku ve středním uchu.
- Příznaky zahrnují tlak v uchu, zalehnutí, šumění nebo zhoršení sluchu – obvykle však bez bolesti a horečky.
- Při dlouhodobém trvání může vést až ke vzniku zánětu středního ucha.
Rozlišení jednotlivých typů zánětu je klíčové nejen pro stanovení správné diagnózy, ale i pro volbu vhodné léčby. Zatímco zánět zvukovodu se léčí odlišně od zánětu středního ucha, porucha funkce Eustachovy trubice může signalizovat hrozící zánět středního ucha.
Formy zánětu středního ucha
V klinické praxi se zánět středního ucha rozděluje do několika forem podle průběhu, příčiny a charakteru zánětlivého výpotku ve středoušní dutině. Jednotlivé formy se liší závažností, příznaky i doporučeným způsobem léčby.
Akutní zánět středního ucha (otitis media acuta)
Jedná se o nejčastější formu s náhlým začátkem a rychlým průběhem. Často postihuje malé děti v návaznosti na virovou infekci horních cest dýchacích, která vytváří podmínky pro bakteriální zánět ve středním uchu.
Příznaky:
- Náhlá bolest v uchu, často v noci.
- Zvýšená tělesná teplota až horečka.
- Porucha sluchu, zalehlé ucho.
- Podrážděnost a plačtivost u dětí.
- Možný výtok z ucha při prasknutí bubínku.
Léčba: antibiotika v indikovaných případech, analgetika, nosní kapky, klidový režim
Chronický zánět středního ucha (otitis media chronica)
Chronická forma je definována jako zánět, který se opakovaně vrací nebo přetrvává déle než tři měsíce. Dlouhodobé záněty mohou vést k trvalému poškození bubínku či sluchových kůstek, a tím i ke ztrátě sluchu.
Příznaky:
- Opakovaný hnisavý výtok z ucha.
- Dlouhodobé zhoršení sluchu.
- Intermitentní (přerušovaná) bolest ucha.
- Možné komplikace, např. vznik cholesteatomu.
Léčba: vyžaduje odbornou péči, často chirurgický zákrok (např. tympanoplastika).
Serózní (sekreční) zánět středního ucha (otitis media serosa)
Specifická forma zánětu, při níž se ve středoušní dutině hromadí tekutina (výpotek) bez známek akutního zánětu. Obvykle vzniká při zhoršené průchodnosti Eustachovy trubice, například v důsledku rýmy či alergie.
Příznaky:
- Zalehnutí v uchu.
- Tlak nebo plnost v uchu.
- Zhoršený sluch – častý zejména u dětí.
- Obvykle bez bolesti a horečky.
Léčba: často konzervativní – nosní kapky, dechová cvičení, sledování ORL lékařem. V některých případech zavedení ventilačních trubiček (grometů).
Hnisavý zánět středního ucha (otitis media purulenta)
Tato forma akutního zánětu je charakterizována tvorbou hnisu ve středoušní dutině, což může vést k prasknutí bubínku a výtoku.Příznaky:
- Intenzivní bolest ucha.
- Vysoká horečka.
- Hnisavý výtok z ucha.
- Rychlé zhoršení sluchových funkcí.
Léčba: antibiotika, nosní dekongestiva, případně paracentéza (chirurgické proražení bubínku).
Příznaky zánětu středního ucha u dětí a dospělých
Projevy zánětu středního ucha se liší v závislosti na věku pacienta, typu zánětu a jeho závažnosti. U malých dětí bývá rozpoznání obtížné, neboť často nedokážou své potíže přesně popsat. Naopak u dospělých jsou příznaky zpravidla přesnější a lépe lokalizovatelné.
Příznaky u dětí
Zánět středního ucha nejčastěji postihuje děti, zejména ve věku od 6 měsíců do 3 let. Hlavní příčinou je kratší a méně vyvinutá Eustachova trubice, časté infekce dýchacích cest a nezralý imunitní systém.
Typické příznaky:
- Náhlá, ostrá bolest ucha (často v noci).
- Pláč, neklidné chování, poruchy spánku.
- Tření či tahání za bolavé ucho.
- Horečka, někdy i nad 39 °C.
- Nechutenství, odmítání jídla.
- Zvracení nebo průjem (zejména u batolat).
- Dočasné zhoršení sluchu, snížená reakce na zvukové podněty.
- Výtok z ucha (hnisavý či krvavý) v případě perforace bubínku.
V některých případech dochází k náhlému zhoršení stavu – dítě se během několika hodin změní z veselého na podrážděné, apatické a febrilní.
Příznaky u dospělých
U dospělých je zánět středního ucha méně častý, ale často velmi bolestivý a může být spojen s komplikacemi. Díky plně vyvinutému sluchovému aparátu má u dospělých zánět obvykle jiný průběh než u dětí.
Typické příznaky:
- Silná, často pulzující bolest v uchu.
- Pocit tlaku nebo zalehlého ucha.
- Zhoršený sluch nebo pocit ozvěny.
- Zvýšená teplota či horečka.
- Možné závratě a poruchy rovnováhy.
- Výtok z ucha – hnisavý nebo čirý.
- Bolest vystřelující do čelisti, zubů nebo spánkové oblast.
Zvláště bolest a výtok z ucha jsou varovnými signály, které je třeba nepodceňovat. Neléčený zánět může rychle přejít do komplikované nebo chronické formy.
Jak poznat začínající zánět a kdy vyhledat lékaře
Včasné rozpoznání začínajícího zánětu středního ucha může významně zlepšit průběh onemocnění a zabránit jeho zhoršení. Zvláště u malých dětí, které neumějí popsat bolest ani jiné obtíže, je důležité sledovat nenápadné příznaky.
Signály začínajícího zánětu
Zánět středního ucha často vzniká jako komplikace běžné virové infekce, například rýmy či nachlazení. Typickými příznaky počínajícího zánětu jsou:
- Zalehlé ucho po rýmě nebo nachlazení.
- Tlak či bodavá bolest v uchu.
- Zhoršený sluch, vnímání tlumených zvuků.
- Tření ucha nebo odmítání kojení (bolest při sání).
- Neobvyklý neklid nebo únava.
- Mírně zvýšená teplota, zejména u malých dětí.
- Bolest při polykání či změně polohy hlavy.
Tyto příznaky mohou během několika hodin přejít v plně rozvinutý zánět s výraznou bolestí, horečkou a případným výtokem z ucha.
Kdy vyhledat lékaře
Lékařské vyšetření je vhodné zejména tehdy, pokud:
- Bolest v chu přetrvává déle než 24 hodin.
- Dítě má horečku nad 39 °C, která nereaguje na běžné léky proti horečce.
- Dochází ke zhoršení sluchu nebo k nereagování na zvuk.
- Objeví se hnisavý či krvavý výtok z ucha.
- Dítě je letargické, výrazně plačtivé či apatické.
- Objeví-li se závrať, silná bolest hlavy nebo ztuhlost šíje – může jít o známku závažnější komplikace.
U dospělých je návštěva lékaře vhodná, pokud bolest přetrvává několik dní nebo se zánět opakovaně vrací.
Příčiny zánětu a jak se šíří
Zánět středního ucha nejčastěji vzniká jako následek infekce šířící se z nosohltanu do dutiny středního ucha. Tato cesta vede přes Eustachovu trubici, která za běžných okolností vyrovnává tlak mezi středním uchem a okolním prostředím. Při jejím zúžení nebo uzávěru (například v důsledku otoku sliznice při rýmě) dochází k podtlaku a hromadění tekutiny, což vytváří ideální prostředí pro množení bakterií a virů.
Nejčastější příčiny zánětu středního ucha
- Virové infekce horních cest dýchacích (např. rýma, chřipka, nachlazení) – oslabují imunitní obranu a umožňují následnou bakteriální infekci.
- Bakteriální infekce – běžnými původci jsou Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae a Moraxella catarrhalis.
- Zvětšená nosní mandle (adenoidní vegetace) – omezuje proudění vzduchu Eustachovou trubicí, především u dětí.
- Alergická či chronická rýma – vyvolávají trvalý otok sliznic, čímž narušují ventilaci středního ucha.
- Kouření v domácnosti – pasivní expozice zvyšuje riziko zánětů u dětí.
- Nevhodná technika smrkání nebo časté ucpání nosu – podporuje vznik podtlaku a přenos infekce do středního ucha.
- Kojení vleže nebo s hlavou nízko – u kojenců může dojít k přelití mléka do Eustachovy trubice a jejímu podráždění.
Jak se infekce šíří do středního ucha
- Infekce obvykle začíná běžným onemocněním nosu či krku (např. virovou rýmou).
- Zánět postihuje sliznici Eustachovy trubice, čímž se snižuje její průchodnost.
- Ve středním uchu se hromadí tekutina a vzniká podtlak.
- Takto vzniklé prostředí je ideální pro množení bakterií a virů.
- Dochází k rozvoji zánětu, který způsobuje bolest, tlak a poruchu sluchu.
Možnosti diagnostiky zánětu středního ucha
Správná a včasná diagnóza je zásadní pro účinnou léčbu zánětu středního ucha a prevenci komplikací. Zvláště u malých dětí, které nedokážou přesně popsat své potíže, je nezbytné vyšetření zkušeným lékařem – zpravidla specialistou ORL (ušní, nosní, krční).
Anamnéza a první vyšetření
Lékař zahajuje vyšetření anamnézou, při níž se ptá na:
- délku trvání obtíží,
- přítomnost horečky nebo zvýšené teploty,
- bolest v uchu a její charakteristiku,
- prodělané infekce horních cest dýchacích,
- přítomnost výtoku z ucha,
- zhoršení sluchu nebo sluchové vnímání.
U dětí je důležité také sledovat chování – plačtivost, tahání za ucho, poruchy spánku, apatie či odmítání jídla mohou být nepřímými příznaky.
Otoskopie (vyšetření ušního bubínku)
Základní a klíčovou metodou je otoskopie – pohled do zvukovodu pomocí otoskopu, tedy přístroje s osvětlením a lupou. Při otoskopii lékař hodnotí:
- barvu bubínku (např. zarudlý, zakalený, vyklenutý),
- pohyblivost bubínku (např. při aplikaci vzduchu),
- přítomnost tekutiny za bubínkem nebo výtoku,
- případnou perforaci (prasknutí) bubínku.
Otoskopie je bezbolestné vyšetření, které u dětí obvykle trvá jen několik sekund.
Tympanometrie
Tympanometrie je jednoduché přístrojové vyšetření, které hodnotí pohyblivost bubínku a tlak ve středním uchu. Používá se zejména při podezření na:
- serózní formu zánětu (přítomnost tekutiny bez známek akutního zánětu),
- opakované epizody zánětu,
- poruchy sluchové funkce.
Vyšetření je rychlé, neinvazivní a běžně dostupné na ORL pracovištích.
Audiometrie
Při podezření na zhoršení sluchu – zejména u dospělých nebo při opakovaných zánětech u dětí – se provádí audiometrické vyšetření k posouzení sluchové ostrosti.
Mikrobiologický rozbor výtoku
Při výskytu hnisavého výtoku z ucha může lékař odebrat vzorek k mikrobiologickému vyšetření za účelem určení původce infekce a jeho citlivosti na antibiotika. Tento postup je využíván především u komplikovaných nebo chronických případů.
Co užívat při AKUTNÍM zánětu středního ucha
Přírodní léčba zánětu středního ucha – bylinky a houby tradiční čínské medicíny
CORIOLU 50% polysacharidů + MyFire + BÍLÝ ZÁMOTEK.
Dávkování a doba užívání
Uvedenou kombinaci užívejte do vyřešení potíží a ještě 5 dní po jejich ústupu.
CORIOLUS 50% polysacharidů – první 3 dny akutního stavu berte 3 kapsle 4x denně, poté 2-2-2 kapsle denně.
MyFire – první 3 dny akutního stavu berte 3 kapsle 4x denně, poté 2-2-2 kapsle denně.
- Coriolus a MyFire užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo hodina po něm.
- Pokud užíváte houby společně s tinkturami, tak nejdříve užijte tinkturu a v odstupu cca 15 minut léčivou houbu.
- Je vhodné zvýšit příjem vitamínu C, který zlepšuje vstřebatelnost léčivých látek, například ve formě extraktu brazilské třešně ACEROLY.
- Pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu.
- Před použitím vždy tinkturu protřepejte, mírné zakalení je normální.
- Denní dávka je 1 kapka na 1 kg tělesné hmotnosti. Denní dávku rozdělte na dvě části – ráno a večer, tzn. pokud vážíte například 60 kg, tak si dáte 30 kapek ráno a 30 kapek večer.
- První 3 dny akutního stavu tuto dávku berte 4-6 x denně – tzn. 30 kapek brát 4-6 x denně.
- Tinktury užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo hodina po něm.
- Tinkturu je možné zalít trochou vroucí vody a tím dojde k odpaření alkoholu. Tento postup je vhodný pro děti nebo řidiče.
- Pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu.
Co užívat při CHRONICKÉM zánětu středního ucha
CORIOLUS PRO 35% betaglukanů + MyFire + MYCOCLEAN + BÍLÝ ZÁMOTEK (nebo OTEVŘENÍ DVEŘÍ).
+ vitamín C ve formě extraktu brazilské třešně ACEROLY – zlepšuje vstřebávání léčivých látek medicinální hub.
Dávkování a doba užívání
Uvedenou kombinaci užívejte alespoň 3 měsíce.
CORIOLUS PRO 35% betaglukanů 2-2-2 kapsle denně.
MyFire 2-0-2 kapsle denně.
ACEROLA 1-0-0 kapsle denně.
- Coriolus, MyFire a Acerolu užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo hodina po něm.
- Coriolus užívejte 5 dní a 2 dny vynechejte, aby nedošlo k únavě imunitního systému. Takto lze houby užívat dlouhodobě.
- MyFire užívejte bez přerušení.
- Pokud užíváte houby společně s tinkturami, tak nejdříve užijte tinkturu a v odstupu cca 15 minut léčivou houbu.
- Je vhodné zvýšit příjem vitamínu C, který zlepšuje vstřebatelnost léčivých látek, například ve formě extraktu brazilské třešně ACEROLY.
- Při dlouhodobém užívání udělejte po 3 měsících na týden pauzu.
- Pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu.
MYCOCLEAN 1-0-1 odměrky rozmíchat ve vlažné vodě
- MycoClean užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo jedna hodina po něm.
- Při dlouhodobém užívání udělejte po 3 měsících na1 týden pauzu.
- Pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu.
- Před použitím vždy tinkturu protřepejte, mírné zakalení je normální.
- Denní dávka je 1 kapka na 1 kg tělesné hmotnosti. Denní dávku rozdělte na dvě části – ráno a večer, tzn. pokud vážíte například 60 kg, tak si dáte 30 kapek ráno a 30 kapek večer.
- Tinktury užívejte na lačno, minimální odstup je 30 minut před jídlem nebo 1 hodina po něm.
- Tinkturu je možné zalít trochou vroucí vody a tím dojde k odpaření alkoholu. Tento postup je vhodný pro děti nebo řidiče.
- Při dlouhodobém užívání je vhodné udělat asi po 3 měsících na týden pauzu.
- Pokud užíváte léky předepsané lékařem či jiné potravinové doplňky, užívejte je s odstupem od léčivých hub či bylinných tinktur 1/2 až 1 hodinu.
Po vyřešení chronického zánětu je třeba posílit imunitu.
Jak POSÍLIT IMUNITU, aby se nám choroby vyhýbaly?
Zánět středního ucha pohledem Tradiční čínské medicíny (TCM)
Tradiční čínská medicína (TČM) nahlíží na onemocnění odlišně od západní medicíny – neřeší izolovaně jednotlivé příznaky, ale hodnotí celkový stav organismu a jeho vnitřní rovnováhu. Zánět středního ucha chápe jako výsledek působení vnějších patogenních činitelů v kombinaci s oslabením vnitřních orgánových systémů.
Příčiny podle TČM
Podle TČM patří k nejčastějším příčinám zánětu středního ucha:
- Napadení větrem, chladem nebo horkem z vnějšího prostředí – patogeny pronikají do drah vedoucích k uchu, často při oslabení obranné Qi.
- Hromadění horka a vlhka v drahách žlučníku a jater – projevuje se hnisavým výtokem, zarudnutím a bolestí.
- Oslabení sleziny a plicní Qi – narušuje přirozenou obranyschopnost a podporuje vznik hlenu a vlhkosti ve středním uchu.
- Nedostatek esence ledvin (Jing) – častý u chronických nebo opakujících se zánětů spojených s poruchami sluchu.
Diagnostika v TČM
Terapeut TČM hodnotí:
- celkový zdravotní stav a vývoj potíží,
- vzhled jazyka (barva, povlak),
- puls (jeho rychlost, sílu a kvalitu),
- doprovodné příznaky jako únava, zažívání, nálada, pocení, žízeň apod.
Důraz se klade na vzorec disharmonie, nikoli pouze na lokalizaci zánětu.
Léčba podle TČM
Cílem léčby je:
- vypudit vnější patogeny (vítr, chlad, horko),
- zklidnit zánět a odstranit horko,
- eliminovat vlhkost a hlen,
- posílit obrannou Qi (Wei Qi).
Používané metody zahrnují:
- Fytoterapie – bylinné směsi dle diagnózy, např. na vyhnání horka a vlhka nebo posílení sleziny a plic.
- Vitální houby – např. Reishi, Coriolus či Shiitake pro posílení imunity.
- Akupunktura – body na drahách žlučníku, tenkého střeva, plic a sleziny.
- Dietoterapie – omezení zahleňujících potravin (např. mléko, cukr, smažená jídla), podpora trávení teplou a lehce stravitelnou stravou.
Jak probíhá léčba – antibiotika, kapky, domácí péče a přírodní metody
Léčba zánětu středního ucha závisí na jeho typu, příčině, věku pacienta a závažnosti příznaků. Většina akutních případů u dětí i dospělých má mírný průběh a odezní bez komplikací, často i bez nutnosti antibiotik. Přesto je v řadě případů vhodná kombinace medikamentózní léčby, domácí péče a podpůrných přírodních metod.
Léčba antibiotiky
- Antibiotika se předepisují při bakteriálních zánětech nebo při komplikovaném či protrahovaném průběhu.
- Nejčastěji se používá amoxicilin (např. Augmentin), u alergiků se volí vhodná alternativa.
- Lékař posuzuje nutnost antibiotik individuálně – u dětí do dvou let bývá indikace častější než u starších.
- Je nezbytné dobrat celou předepsanou dávku, i když příznaky ustoupí.
Ušní a nosní kapky
- Ušní kapky s analgetickým účinkem (např. s obsahem fenazonu či lidokainu) pomáhají zmírnit bolest.
- Při výtoku z ucha se po doporučení lékaře používají antibiotické kapky.
- Nosní kapky pomáhají uvolnit nos a Eustachovu trubici, čímž podporují odvod tekutiny ze středního ucha. Používají se krátkodobě (max. 5–7 dní).
Analgetika a antipyretika
- K úlevě od bolesti a snížení horečky se používají běžně dostupná analgetika jako paracetamol nebo ibuprofen.
- U dětí je nutné pečlivě dodržovat dávkování podle hmotnosti.
Domácí péče
- Klidový režim, dostatečný příjem tekutin, klidné prostředí.
- Teplý suchý obklad (např. termofor nebo zahřátý sáček soli v látce).
- Zvýšená poloha hlavy při spánku (např. podložený polštář).
- Správná nosní hygiena – šetrné smrkání, použití mořské vody, odsávání nosu u kojenců.
Přírodní metody a doplňky stravy
- Bylinné čaje na podporu imunity (např. lípa, heřmánek, bez černý).
- Vitální houby jako Coriolus, Reishi nebo Shiitake mohou posílit imunitní odpověď.
- Echinacea, vitamin C a zinek mohou podpořit organismus při prvních příznacích.
- Homeopatie – někteří rodiče volí přípravky jako Belladonna či Chamomilla, nicméně jejich účinnost nebyla vědecky potvrzena.
Píchání uší (paracentéza)
Paracentéza je lékařský zákrok, při němž se cíleně propíchne bubínek za účelem odvedení hnisu či tekutiny a úlevy od tlaku. V dnešní době se zákrok provádí méně často, protože většina případů dobře reaguje na konzervativní léčbu.
Možné komplikace zánětu středního ucha
Zánět středního ucha často probíhá rychle a je velmi bolestivý. Pokud není adekvátně léčen, nebo je-li infekce příliš agresivní, mohou nastat komplikace, z nichž některé mohou mít trvalé následky. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat zejména malým dětem a případům opakovaných zánětů.
Opakované záněty a chronická otitida
Při častých recidivách hovoříme o recidivující otitidě.
Ta může být způsobena například:
- nedostatečně léčenými infekcemi,
- chronickou nebo alergickou rýmou,
- zvětšenou nosní mandlí (adenoidní vegetací),
- oslabením imunitního systému.
Spontánní perforace bubínku
Při vážném průběhu může dojít k samovolné perforaci bubínku, čímž se uvolní tlak ve středním uchu.
Tento stav se projevuje výtokem hnisu nebo krve z ucha a často přináší úlevu od bolesti. Ve většině případů se perforace zahojí spontánně a bez trvalých následků. V některých případech však může perforace přetrvávat nebo způsobit trvalé poškození sluchu – tehdy je nutná odborná léčba.
Babské rady a bylinky na zánět středního ucha
Domácí rady a přírodní způsoby léčby mají v českém prostředí dlouhou tradici. Mnohé z nich mohou při zánětu středního ucha pomoci zmírnit příznaky, zejména bolest, a podpořit hojení – vždy však pouze jako doplněk k lékařské léčbě, nikoli jako její náhrada. U dětí je nutné postupovat obzvlášť opatrně a vždy se poradit s lékařem.
Osvědčené „babské“ rady
- Teplý suchý obklad na ucho – např. nahřátý plátěný sáček se solí nebo teplý šátek může zmírnit bolest. Vlhkému teplu (např. napařování) je vhodné se vyhnout, neboť může zhoršit infekci.
- Olivový olej – několik kapek mírně ohřátého oleje může zvlhčit zvukovod a zmírnit tlak. Nikdy však nekapeme do ucha, pokud není potvrzeno, že bubínek je neporušený!
- Cibulový zábal – nakrájenou cibuli lze zabalit do gázy a přiložit na ucho. Obsahuje látky s antibakteriálním účinkem a může zmírnit bolest.
- Poloha při spaní – spánek s hlavou ve vyvýšené poloze (např. s podloženým polštářem) napomáhá odtoku sekretu a snižuje tlak.
- Tichý režim – hlasité zvuky mohou být při zánětu velmi nepříjemné. Klidné prostředí napomáhá uzdravování.
Bylinky vhodné při zánětech ucha
Při zánětech středního ucha se doporučují bylinky s protizánětlivým, analgetickým a posilujícím účinkem. Využívají se ve formě čajů, obkladů nebo inhalací.
- Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla) – má protizánětlivé a zklidňující účinky, vhodný také k inhalacím.
- Bez černý (Sambucus nigra) – podporuje pocení, ulevuje při horečce a nachlazení.
- Lípa srdčitá (Tilia cordata) – snižuje horečku a působí celkově zklidňujícím účinkem.
- Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) – tradičně se používá při bolestech ucha, zejména ve formě obkladů nebo oleje (pouze při neporušeném bubínku).
- Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) – má antibakteriální a protizánětlivé účinky, vhodná k výplachům nosu či kloktání při doprovodné rýmě.
Upozornění
- Při výtoku z ucha nikdy neaplikujte žádné látky dovnitř bez předchozí konzultace s lékařem.
- U malých dětí používejte bylinné prostředky výhradně podle doporučení pediatra a s ohledem na věk.
- Bylinky mohou sloužit jako vhodný doplněk léčby, nenahrazují však odborné lékařské vyšetření.
Jak zánětu ucha předcházet a posilovat prevenci
Zánět středního ucha často vzniká jako komplikace běžné rýmy nebo nachlazení, zejména u malých dětí. Dobrou zprávou je, že vhodná preventivní opatření mohou riziko výrazně snížit. Je důležité zaměřit se na posílení imunity, správnou nosní hygienu a odstranění rizikových faktorů.
Co pomáhá v prevenci
- Důsledná léčba rýmy a infekcí horních cest dýchacích – nelze je „rozležet“, nos je třeba pravidelně ošetřovat (mořská voda, šetrné smrkání, u dětí krátkodobé použití nosních kapek).
- Posílení imunity – pestrá strava, dostatek spánku, pobyt venku, vitaminy D a C, zinek a případně vitální houby (např. Reishi, Coriolus).
- Očkování – některým původcům zánětu (např. pneumokokům) lze předejít očkováním, které je u dětí součástí pravidelného očkovacího kalendáře.
- Odstranění zvětšené nosní mandle (adenoidektomie) – u dětí s častými záněty středního ucha a obtížným nosním dýcháním může být odstranění mandle přínosné.
- Správná technika smrkání – děti by měly smrkat vždy jen jednu nosní dírku, a to bez nadměrného tlaku.
- Zamezení pasivnímu kouření – děti vystavené cigaretovému kouři mají vyšší riziko častých infekcí a zánětů.
- Hygiena po koupání – po plavání uši důkladně osušte, nepoužívejte vatové tyčinky. U náchylných dětí mohou být vhodné plavecké špunty.
- Vyhýbejte se klimatizaci a průvanu – prudké teplotní změny a proudění vzduchu mohou podráždit sliznice a zvýšit riziko infekce.
Preventivní přístup podle TČM
Tradiční čínská medicína klade důraz na dlouhodobé posilování organismu, především obranné Qi a funkcí sleziny a plic.
Vhodnými prostředky jsou:
- bylinné směsi na posílení imunity (např. Yu Ping Feng San),
- akupunktura na podporu rovnováhy vnitřního prostředí,
- dietní doporučení – omezení zahleňujících potravin, především v chladných měsících (např. mléko, cukr, syrová strava).
Shrnutí a doporučení na závěr
Zánět středního ucha je časté onemocnění, které může postihnout jakýkoli věk, nejčastěji však malé děti. Ačkoli většina případů probíhá bez komplikací a dobře reaguje na léčbu, včasná diagnostika a odpovídající péče jsou zásadní pro rychlé uzdravení a prevenci komplikací.
Co si zapamatovat:
- Zánět nejčastěji vzniká po infekci horních cest dýchacích – infekce se šíří z nosohltanu Eustachovou trubicí do středního ucha.
- Typickými příznaky jsou bolest ucha, zalehlé ucho, zhoršený sluch, horečka a případný výtok.
- U dětí se často objevuje neklid, plačtivost a tahání za ucho.
- Léčba zahrnuje analgetika, nosní kapky, v indikovaných případech antibiotika a doplňkově i přírodní prostředky.
- Komplikace, jako je perforace bubínku, mastoiditida nebo porucha sluchu, vyžadují odborné lékařské ošetření.
- Tradiční čínská medicína nahlíží na zánět jako na projev celkové nerovnováhy a soustředí se na posílení organismu jako celku.
- Prevence zahrnuje posílení imunity, správnou péči o nos, očkování, zdravý životní styl a včasnou léčbu rýmy.
Při podezření na zánět ucha – zejména u malých dětí – je důležité včas vyhledat lékařskou pomoc.
Zanedbaný nebo nedostatečně léčený zánět může vést k chronickým potížím, které jsou náročnější na léčbu a mohou negativně ovlivnit sluch i kvalitu života.
Často kladené otázky (FAQ)
1. Jak poznám, že moje dítě má zánět středního ucha?
Typickými příznaky u malých dětí bývají: pláč a neklid, zejména v noci, tahání za ucho nebo tření ucha, horečka, často vysoká, nechutenství, poruchy spánku, v některých případech výtok z ucha. Pokud dítě nedávno prodělalo rýmu či nachlazení a objeví se výše uvedené příznaky, je vhodné vyhledat lékařskou pomoc.
2. Je nutné při zánětu středního ucha vždy nasadit antibiotika?
Ne. Mnohé záněty středního ucha – zejména u starších dětí a dospělých – mají virový původ a mohou odeznít bez antibiotik. Lékař na základě klinického obrazu posoudí, zda je antibiotická léčba nezbytná. U dětí mladších dvou let se antibiotika často nasazují dříve kvůli vyššímu riziku komplikací.
3. Mohu při zánětu kapat něco do ucha doma?
Bez konzultace s lékařem se nedoporučuje kapat do ucha žádné tekutiny, pokud není jisté, že bubínek je neporušený. Nevhodná aplikace kapek může zánět zhoršit nebo způsobit komplikace.
Doporučují se spíše teplé suché obklady a nosní kapky na uvolnění Eustachovy trubice.
4. Může opakovaný zánět ucha ovlivnit sluch?
Ano. Opakované nebo nedostatečně léčené záněty mohou poškodit bubínek nebo sluchové kůstky a vést k dočasným či trvalým poruchám sluchu. Proto je důležitá včasná léčba a odborné ORL vyšetření při opakovaných potížích.
5. Pomáhá proti zánětu ucha očkování?
Ano. Očkování proti pneumokokům a hemofilům může snížit výskyt zánětů středního ucha, zejména u malých dětí. Toto očkování je součástí standardního dětského očkovacího kalendáře.
MUDr. Martin Dvořák
Datum: 19.6.2025
Pokud potřebujete nalézt řešení dalších zdravotních problémů přejděte na stránku Vyhledávání podle potíží.














